Kréta – pachatel se vrací na místo činu

Tři roky a skoro tři měsíce, tomu zpět, jsem zdolal svoji první horu, která odstartovala moje horodobývání a místy umanuté šílenství. Bylo to na Krétě a poprvé jsem si zkusil lezení po sněhu v nadmořské výšce nad 2000m. Dostalo mne to. A protože v ČR máme pondělí a úterý svátek, dětem jsem moře doposud nedopřál, letenky na Krétu jsem nalezl za hubičku…… proč tedy si nedat prodloužený víkend u slané vody. Zvolil jsem Krétu, protože se mi tenkrát (mimo sezónu) líbila a jen trošku jsem se bál, že v sezoně to bude jiný zážitek. Je jiný, ostrov není tak zelený, ale stále krásný (mimo teploty 43 °C).

Tož pokud máte děti nebo jen chcete užít dovolenou u vody slané i sladké, tak dám doporučení na rodinný aparthotel MATZI hned u pláže, která je téměř prázdná po celý den (na písečnou si musíte dojet okolo, ale já to nevidím jako nevýhodu). Cenově na úrovni pronájmu lepší chajdy v ČR. Na Řecku miluji jejich přístup k zákazníkovi, který je extrémně příjemný. V restauraci nabízí rozmanité, čerstvé pokrmy a vždy jsem po jídle dostal pozornost podniku – dezert, místního panáka a k tomu po celou dobu mi byla dodávána pozornost obsluhy, úsměvy a to zcela bez spěchu či naléhání. Ubytování jsem vybral jen dle referencí na bookingu a záměrně mimo diskoték a podobných divočin. Hodnocení 9,2 co mají neodpovídá, za mne 10,2 z 10,0 možných. Hotýlek obhospodařuje věčně veselá paní Marie s maminkou, všude uklizeno a takovým podnikatelům přeji zákazníky. Hotel není daleko od Chanie a umí zajistit za férové peníze i přesuny autem do města/letiště (to pro lidi co nechtějí řídit a poznávat krásy ostrova). Pokud někdy budete chtít jet k moři, tak pro Vás je zde tento tip a hodně štěstí při lovu letenek za „hubičku“.

Před cestou jsem rodině slíbil, že nebudu plánovat s nimi žádné zdolávačky, přechody, extrémní a únavové sporty. Ležím si tak u bazénu a náhodou jsem se dočetl, že možná nejvyšší hora Kréty není Psiloritis, ale o 6cm je vyšší jiná hora.

Pachnes ! Ne to není konstatování, že mi někdo nevoní. Tak se jmenuje kopec, který možná zkusím zdolat. Výbavu nemám a snad nedopadnu stejně nebo hůř než pán, který těch skoro 50km zvládl (na poslední fotce jeho noha po akci – sorry). No….. ušel.