Včera jsem neběhal po kopcích, ale makal do roztrhání těla a večer si zajel do nemocnice. Zde mi z oka vytáhli šrapnel, obrali mne o 90kč a já se dozvěděl, že metalické částice zapíchnuté do bulvy se nevytahují magnetem, nýbrž tzv. „kopíčkem“. Kopíčko – neboli malé kopí. Ze špitálu jsem vypadl s jedním okem umrtveným a pomazaným mastí tak, že jsem si připadal jak snímač obrazu ponořený do mléka. Druhé oko mi rozbombardovali testováním, zda nemám zákal atd., takže do příchodu k nemocnici mi nefungovalo jedno oko, po opuštění nemocnice poloslepoň a druhé oko slzelo. S každou další hodinou přicházelo oko k sobě a bolest ke mně. Auvajz.
Dnes jsem kapal, mazal a trpěl sluncem. Naštěstí jsem měl řidiče, oko zavřel a průběžně spal. Pozdě odpoledne jsem musel přejíždět přes celé město a vzpomněl si na jeden kopec z výzvy Vrcholovky. Auto jsem pohodil na parkovišti u hotelu Myslivna. Tento hotel zná asi každý starší obyvatel Brna. Znám ho i já, jsem tedy starej. Znám ho teoreticky (stár jsem bohužel i prakticky) a přiznám se bez mučení, že tento ikonický hotel jsem nikdy nenavštívil. Nikoho nezabije, troška historie.
Slunečný den, lidem z domácí izolace hrabe a tak lesy byly prošpikovány bicyklisty, běžci, pejskaři a batůžkáři. První zastavení jsem si naplánoval u betonové vyhlídky do stromoví. Roku 1928 to byla rozhledna Kamenný vrch v lesoparku ozdravovny, pak chátrala a když ji roku 2011 uvedli znovu do provozu, tak už to nebyla rozhledna, neboť rozhledy se vytratily. Stavbu prý zrekonstruovali za 4 miliony …… chce se mi blejt a ty trhliny v betonu jsou asi za příplatek.
Od betončumendy jsem se posunul k vrcholu dne, do nadmořské výšky 386 m n. m. a nakonec v lesíku našel vrcholový kámen kopce Kamenný vrch. Pohledem do mapy jsem nalezl další vrchol 386 m n. m., který byl vzdálen pár set metrů a tak jsem ho navštívil tzv. „do série“. Druhý vrchol je hodně nevýznamný, zasypaný kůrou z okolních vytěžených stromů a leží těsně vedle silnice. Nic moc dvojče.
Na kopci se mi dovolal bývalý soused, slovo dalo slovo a dali jsme sraz u jundrovského bufetu na pivo. Řeči se vedly, voda tekla a já si jdu vymazat oko.
GPS: 49.18486N, 16.55148E
vpravo vrchol Kamenný vrch 386, vlevo vrchol bezejmenný 386