Ona ta nemoc přináší i pozitivní okamžiky, musíme s ní umět žít. Díky covidu bylo safari prázdné a to bylo první a hodně velké plus. Plus pro nás, nic moc asi pro lidi živící se afroturismem a popravdě, být tam za plného tlaku turistů, to musí být maso.
Na dvoudenní safari nás měl vyzvednout gajda jiný než ti, kteří nás měli po 8 dní na treku Kilimandžáro. Po negativní zkušenosti s mladým Kili vůdcem jsme čekali už kdeco, jen ne to co přišlo. Přijelo terénní auto a černoch na nás „Dobrý den, jak se máte?“…… česky. Ale ona to nebyla jediná naučená fráze, on uměl všechny zvířata, stromy a hlavně slovo „paráda“.
První den safari jsme navštívili NP Tarangire. Národní park Tarangire se rozkládá na ploše cca 2 600 km2 jihovýchodně od NP Lake Manyara. Jedná se o šestý největší národní park Tanzanie. Těsně u auta se nám promenádovali sloni, žirafy, antilopy, pakoni, paviáni i kdejaká havěť a zejména termiťáci a ptactvo. Mnohé z vás zaujme strom téměř jako z české pohádky, na kterém ale nerostly jitrnice, ale salámy! Salámovník alias kigélie africká alias sausage tree….. krása, ale nic moc na jídlo (jedlo se to v hodně velké nouzi) . Na každém kilometru potkáte majestátní baobaby a být mladší, tak si jeden zasadím na Vysočině :-). Málem jsme přejeli pidiželvu, ale dopadlo to dobře a může klidně žít ještě 100let a více. Sem tam nás kousla moucha, ale nebojme se….. ne každá moucha tse-tse v sobě spavou nemoc nese. Drzé opice nám jídlo ani bágl neukradly, ale jsou to neskuteční hajzlíci.
Na večer nás velitel převezl do ubytka, které se rozkládalo nad jednou větší vesnicí. Areál byl určitě dílem člověka evropského, z bazénu byl výhled do okolí a stín házel velký baobab. Obsluha již byla africká, areál hlídali masajové. Dali jsme si EU-Afro večeři a jedno pivo. Dali bychom si i další piva, ale děvčata usoudila, že bude lepší, když si budou povídat a asi hodinu nás ignorovala. Byly tři (protialkoholní hlídka) a my jen dva, tudíž jsme to vzdali a šli spát do stanu. Spací stany velikosti XXXXL s kovovou postelí byly třešnička na ubytovacím dortu neb ke spaní nám hrála kdejaká havěť svůj koncert, ale do stanu se nedostal žádný z hudebníků.
Ráno jsme oželeli snídani, protože jsme projížděli do parku Ngorongoro. Kráter Ngorongoro leží asi 180 km od města Arusha a je to 19 km široká kaldera, tedy kráter, který vznikl explozí sopky a jejím následným zhroucením vlastní vahou. Jedná se o největší neporušenou a nezatopenou kalderu na světě. Její stěny dosahují výšky 600 metrů. Původní sopka mohla být podle odhadů vysoká 4 500 až 5 800 metrů. Kraterový park má rozlohu cca 8 tisíc km2, je přístupný autem ze tří stran a na ploše 300 km2 se tu nachází travnatá savana, akáciový les Lerai, sezónní slané jezero Magadi, močály a křoviny. Kráter Ngorongoro je světově známé místo s největší koncentrací velkých savců na světě, žije jich tu celkem 25-30 tisíc a najdete tu komplet tzv. velkou pětku – slona, lva, levharta, nosorožce a žábu. Já napsal žábu? Překlep – buvola. Při cestě potkáte i vesnice Masajů, kteří asi dnes hodně žijí z turismu.
Výlet byl zakončen deštěm, kdy se červená cesta hliněná proměnila v rudé kaluže a potůčky, ale náš teréňák to zvladl.
Krásná příroda s minimem turistů, zvířata na dosah, stromy jak kráva (lžu – jako stádo buvolů) a především super průvodce (bez něj by to byl určitě zážitek poloviční).
Fotky prohážu a dodám i z foťáku lepší…….
NGORONGORO
UBYTKO
TARANGIRE
