V Lužických horách jsem se zjevil pozdě v noci, hospody nařízením politbyra zavřené a k tomu v období dešťů. Koupil jsem si 0,7l rudé sicilské dezinfekce a studenou večeři. Nad ránem jsem polechtal notebook prací, ponechal mého nejlepšího řidiče ve světě snů a jel 5km ku startovní čáře výstupu na nejvýše položený bod Lužických hor, který nese název Luž a patří do Krkonošské oblasti.
Původně jsem se chtěl ubytovat na jedné z chat v osadě Myslivny. Ale u jedné chajdy jim nefachčí uvedený mobil a pevnou celý den neberou, další ofiko zavřené, jedna nechce ubytování na jednu noc (to snad i chápu) a jeden majitel mi sdělil, že mají plno (to jsem mu věřil, ale hoteliére….. plno s prázdným parkingem, plno bez pohybu v celé chajdě, plno bez kouře z komína…… za tu lež budeš mít prázdno do konce roku a zkazí se ti pivo 😉 )
V dešti cesta utíkala a tma se ztrácela. Poslední ukazatel na rozcestí pod kopcem ukazoval 500m k vrcholu, ale zapomněli dopsat, že vzdušnou čarou. Klikaticemi jsem se dostal až na vrchol a při cestě pochopil, proč je okolo cesty plno plastových pásek mezi stromy. Lidé si klikaté cesty zkracovali a tak údržba kopce zkratky zaházela větvemi a zapáskovala tyto ilegál chodníčky.
Na vrcholu stanul dne 15.10.2020 horopajdal MichalZhor a…….. 4.září 1826 navštívil Luž i osmnáctiletý Josef Kajetán Tyl. Do pamětní knihy se prý podepsal jako Josef Tyl Kutnohorský a připojil: „Bratři Čechové, který z vás kdy na vrch tento nohu vstaví, jaký cit vás pojme? Širá, velká, krásná krajina toť…“. Kajetáne, tys asi nešel v dešti.
Já viděl v dáli kulový, mlhu a sem tam mi do oka padla kapka. Ale přežil jsem to, nebojte.
Vyhlídková věž je chladná, kovově kamenná, ale nepůsobí rušivým dojmem. Blesk neuhodil, lavina mne nezavalila a tak jsem běžel na snídani…. a makat (ať se ekonomice a politbyru daří).
GPS: 50.8489658N, 14.6467297E
večerní kalibrace výškoměru 
odolal jsem 
k přeplněné chatě Luž 
chajda Luž 
přeplněné parkoviště u chajdy 
tudy cesta 
500m k vrcholu ? ne ne – 830m ! 
do kopce klikatice 
tudy cesta nevede ! 
rozhledna v čase návštěvy do mlhoviště 
jít do rizika ? mám lavinový bágl ? 
nestanu se bleskosvodem ? 
panoramata 
roštuji se 
a rychle pryč z rizikové oblasti 
výškotyčka 
relaxační zóna bez výhledu 
odpočívka na vrcholu 
chránit ! 
cesta dolů na druhou stranu 
studna 
studna a její historie 
rovinka do cíle 
zavřená Lužická bouda – zde ani telefon neberou 
a zase v cíli 
u plného parkoviště 
bylo to mokré – ale dobré 
na snídani do Mařenic
Michale,
děkuji za tento článek a fotky! Je to místo mého dětství, školních let a kopec ke Staré hospodě, plocha lyřařských začátků mých i mých dětí! Díky vašim fotkám jsem se vrátila do mladých let. Děkuji!
Marie Švandová
Jsem rád za radost 🙂
Tyto vzdálenější kopce od lidí mají své kouzlo a poslední týdny si připadám na horách jako po zničení civilizace = nepotkám často ani nohu.