Mafadi – nejvyšší hora JAR

Po zdolání nejvyššího vrcholu Svazijska jsme se přesunuli do kempu Injesuthi, který nabízí ubytování v chajdách i stanech a velkou zajímavostí je, že si můžete pronajmout stan postavený pod přístřeškem, uvnitř máte vytápění. Cílem se stala nejvyšší hora Jihoafrické republiky, hora Mafadi s nadmořskou výškou 3450 m n. m. a plánovaným převýšením přes 2100 metrů. Tato hora je také třetí nejvyšší v Dračích horách. Nachází se na hranicích mezi JAR a Lesothem. Naším původním záměrem byl půlnoční start, ale stále pršelo a my nechtěli jít na 40 km cestu mokří. Tudíž jsme zavrhli původní plán vyjít na chatu Centenery hut (2800 m n. m), lehce odpočinout a poté se vydat na finální útok. Uložili jsme se do spacáků na krytou terasu u boudy místních údržbářů, sem tam si nás přišel prohlédnout místní strážce (asi kroutil ve tmě hlavou, až mu rotovaly bílé oči) a my průběžně spali a sledovali, zda již nepřestává pršet. Byli jsme naivní. Přestalo sice pršet s rozedněním a my vyrazili na cestu, ale pěšina byla zcela zarostlá travinami, které mnohdy sahaly nad naše oči. V takovém terénu se naše rychlost pohybu výrazně snížila, chtělo to policejní štít a především jsme po deseti minutách chůze pochopili, že jsme mohli vyjít na cestu v noci neb jsme měli mokré zcela vše. Vše ! Říčku jsme brodili cestou nahoru jen jednou a to bez bot, cestou dolů jsme brodili již obutí. Po 10,5 km jsme se dohrabali na chatu Centenery hut, provedli inspekci, napili se a šli jsme dál. Dorazili jsme ke skaliskům, kde bylo problémem najít nástupovou část, ale i tak se nám podařilo první masív zdolat bez jištění. Ocitli jsme se před druhým (posledním) masívem a bylo nám jasné, že se proti nám vše spiklo. Nejen, že jsme zvolili cestu, kde by bylo vhodnější mít lano, ale přišla mlha hustá tak, že by ztráta jistoty na sestupu znamenala velký průser. Naše váhání uzavřely hromy a blesky a bylo jasné, že mizíme dolů. Slézt masív nebylo nic jednoduchého, ale dali jsme to bez odřenin i zlomenin. Na sestup jsme zvolili krásnou cestu po hřebeni, nemuseli jsme tolik bojovat s trávou, sahala maximálně po pás. Po magických 10,5km jsme se dostali do vzdálenosti 2,7km do cíle a čekal nás 700 metrový sestup po skále. Tento okamžik otestoval naši morální odolnost. Proč??? Sestup byl často téměř kolmý, první dřevěný žebřík byl již 2x opravovaný a zkrácený o 1m oproti původní délce, tudíž nástup na něj rovnal se akrobatickému výkonu. Nášlapy na úsecích mezi žebříky byly často ze dřevěných kulatin fixovaných do země a tak v zemi bez údržby jejich kvalita byla proměnná, místy chyběli a nebo byly uhnilé. Dalšímu žebříku chyběli všechny příčky. Bylo jasné, že tuto cestu milý JARané vybudovali a pak se na to vykvákli. Vznikla tak stezka smrti. Bylo jasné, že jsme si zašli o 21 kilometrů navíc! Devět hodin večer, tma jak v pytli a nás čekala cesta do kopce k chatě, kterou jsme za den již minuli 2x. V jednu ranní jsme se dostali do chajdy a rozhodli se přenocovat i přesto, že jsme šli nalehko. Podělili jsme se o jedinou tekutinu, pivo původně určené k oslavě výstupu na Mafadi. Po vymačkání vody z bot a ponožek jsem si oblékl větrovkou, na nohy si dal kompresní pytlíky (nic jiného jsem neměl, mohl jsem si max strčit nohy do batohu) a přikryl jsem se pláštěnkou. Na pití nic, na jídlo prd. Ráno jsem přepočítali krvavé šrámy, natáhli mokré ponožky, obuli vodou nasycené boty a šlo se. Po 10,5 kilometrovém pochodu dorazili do cíle dva hrdinové. Zalili jsme se nápoji z naší lednice, pojedli, zaplatili zpětně dvoudenní vstupné do národního parku a jeli jsme směr nejvyšší hora státu Lesotho.

Pro případné budoucí alpinisty vložím identifikaci problematických cest i cestu vhodnější pro výstup (na tu jsme již neměli ani čas, ani počasí). Rozhodně však doporučuji: a) rozdělit si cestu na dva dny, b) vyrazit i v dešti a vzít si náhradní/suché prádlo, c) mít sebou pro jistotu lano/sedák a věci na nouzové přespání (může vás to zavřít na vrcholovém hřebeni). Dále přeji všem dobré počasí a volbu výstupové trasy, my jako pionýři prozkoumali maximum a mít dva dny navíc, tak zkusíme jinou trasu od chajdy hore. Nám počasí vůbec nepřálo. Možná někdy příště v JAR !

Mafadi – 3450 m n. m. (GPS: 29.2034589S, 29.3585175E)