Čas teče jak prasklé vodovodní potrubí, je to již více než rok od zdolání nejvyšší hory Azorských ostrovů, vrcholu Pico na ostrově Pico. Tenkrát jsem si zajel zdolat horu i na vedlejší ostrovy – Failal a Sao Jorge. Horu prvního ostrova jsem zdolal v mlze, horu druhého ostrova jsem musel odložit neb se mi podařilo destruovat zapůjčené vozidlo proražením olejové vany motoru.
Na ostrově São Miguel vás proražení vany nečeká, silnice jsou ve velmi dobrém stavu a navigace mne zatím ani jednou nenavedla na nějakou dobrodružnou hrůzu. Po zpožděném příletu jsem se podíval na předpověď a měl jasno o dni výstupu na nejvyšší horu ostrova, kopec Pico da Vara. Na večeři, pracovní povinnosti a spánek jsem měl necelých 10 hodin. Využil jsem je naplno, přejedl jsem se do přežrání (ale bylo to chutné). Místo pidi Fiatu 500 4×4 jsem dostal v půjčovně předťukaný Opel s necelými 40 000km, který se nakonec osvědčil jako expediční posunovadlo.
Komerční vsuvka, prostě musím. Pokud by někdo hledal ubytování na ostrově São Miguel, tak doporučuji apartmán Lugar de Belém od majitele Nuna (aktuální hodnocení na booking 9,9, ale za mne 11,1 z 10). Prostorný apartmán je kompletně vybaven, cítíte se jako doma. Parkování za branou bytového komplexu, bazén, gril. Vynikající komunikace s pronajímatelem, který zašle předem zpracované doporučení „kam se podívat, kde se najíst“. Pan Nuno je extrémně veselý, komunikativní a příjemný člověk, který se snaží dělat vše pro své hosty. Stalo se vám, že jste po příjezdu měli piva, jogurty a vody v lednici ? Nebo že jste dostali místní chléb, sušenky, pro děti k nim nutelu ? Čekala vás někdy snídaně na klice od vchodových dveří a milý dopis pod nimi ? Ne ? Tak rychle hledat letenku na São Miguel – zde máte kontakt na Nuna:
Nuno Melo (+351) 91 61 711 53.
Konec reklamy, zpět do hor. Z hlavního města ostrova, Ponta Delgady, jsme museli přejet skoro celý ostrov do pohoří Serra da Tronqueira. Celý ostrov se dá v podélném směru projet za hodinu. Na parkovišti pod kopcem jsem si vzpomněl, že nemám vyplněn on-line formulář pro výstup na vrchol. Datové spojení na parkovišti chabé, ale v polovině výstupu se 4G zjevilo a já splnil občanskou povinnost, odeslal registraci. Cesta do kopce vede pozůstatky třetihorního vavřínového pralesa, setkat se můžete s místními endemity (kapradina vlnitá, cesmína azorská, borůvka azorská) či být sledováni kriticky ohroženým hýlem azorským (ten to má asi „za pár“ neb je to druhý nejvzácnější pták Evropy). Bahnitou pěšinou bych nechtěl jít po či v období deštů a to i přesto, že v zalesněné části je pokryta větvičkami stromů, které fungují jako protiskluzná vrstva. S ohledem na pozdní start (původně jsem chtěl vyjít za tmy) jsem očekával davy turistů a nebýt turistického oddílu seniorů, tak bych cestou na vrchol potkal pouze jednu dívku na sestupu. Poslední partie výstupu jsou již tvořeny chodníky z dřevěných latí, tudíž v dnešních časech již odpadá groteska „doklouzej se na vrchol“. Na vrcholu krásné výhledy a …… no ano, jak jinak ….. krásná, česká a turistická rodina. Kde vrchol, tam Čech. Výhledy k moři i do okolních kopců krásné, počasí pro výstup a kochání příjemné. Vrchol Pico da Vara, nadmořská výška 1103 m.n.m., nejvyšší hora největšího Azorského ostrova, byl zdolán ! Po sestupu, rozloučení s konkurenčním gangem, jsme se již plně mohli věnovat poznáváním přízemních krás (jídlo, moře, přírodní bazény smrduté vody atd. – nacpu do fotek). Snad mi bude umožněno navštívit i další ostrovy Azor.
EDIT: Ostrov je plný kopců s luxusními výhledy a tak jsem se doplazil na vrchol Picco do Ferro-573 (výhled na jezero Furnas), vrchol Barrosa-949 (výhled na jezero Fogo) a vrchol Pico da Cruz-845 (výhled na jezera Canario, Rasa, Santiago, Verde a Azul.