Po zdolání nejvyššího vrcholu ostrova Mauricius, hory Piton de la Petite Rivière Noire, jsem jeden z dalších dnů nakonec neodolal. Jako druhý kopec jsem zvolil ikonu jižního cípu ostrova, kopec Le Morne Brabant. Na internetu se dočtete, že na vrchol musíte mít oficiálního průvodce. Není to pravda, na vrchol se vydrápe průměrně tělesně pohyblivý jedinec a jedinou překážkou jsou dvě oblasti se skalkou, kde by asi průvodce svého klienta jistil. Objektivně největší problém může nastat při a po velkém dešti, ale případný pád či skluz nebude s velmi vysokou pravděpodobností smrtelný. Na internetu se také dozvíte, že hora je oficiálně zavřená, ale že průvodci klienty vodí. My jsme se vydali zdolat horu cestou jdoucí nad návštěvnickým centrem a tak jsme zavřenou bránu potkali až na cestě zpět. V cíli cesty na vypečeného/ugrilovaného turistu čeká kovový kříž a také zjištění, že skutečný vrchol tohoto masivu je ještě výše a pro většinu lidí nedosažitelný. Vrchol dle mapy dosahuje výšky 556 m n. m. a celý masív je na seznamu UNESCO. V oblasti dříve žili uprchlí otroci a když bylo roku 1835 otroctví zrušeno, tak policejní četa šla tuto informaci rozhlásit. Naneštěstí místní si tuto informaci vysvětlili špatně a mnozí raději volili skok ze skály než návrat do otroctví. Po zdolání tohoto kopce doporučuji Rochesterovic vodopády.
Kdo by chtěl tip na zajímavý kopec, tak pro toho je zde: Montagne Cocotte alias Kokotí hora (GPS: 20°26.37540’S, 57°28.04020’E)