V pátek jsem začal pociťovat sobotní volno a protože předpoveď slibovala luxus počasí, tak jsem začal dumat kudy-kam se dám. Měl jsem chuť na nějakou rakouskou skorotřítisicovku, ale plány mi sejmula večerní oslava, na kterou jsem se musel vracet a to nešlo dohromady. Napadlo mne, že se budu kochat při východu slunce na nějakém kopci a zvolil nejvyšší vídeňský kopec – vrchol Hermannskogel. Plány jsou od toho, aby se vytvářely záložní plány a protože jsem zaspal, tak na výlet jsme vyrazili za východu slunce. Hermannskogel je vrch ve Vídeňském lese v Rakousku. Nachází se na rozhraní vídeňského obvodu Döbling a spolkové země Dolní Rakousy a s nadmořskou výškou 543-544 metrů je nejvyšším bodem rakouského hlavního města. Těsně vedle nejvyššího vrcholu byla postavena roku 1889 věž Habsburgwarte vysoká 27 metrů, jejíž výstavba byla financovaná Klubem rakouských turistů. Armádní zeměpisný institut dokonce roku 1892 specifikoval Habsburgwarte jako nultý kilometr. Věž během války utrpěla a její opravu zajistila jedna energetická společnost, která ji poškodila ještě víc neb na vež umístila vysílače. Vyhlídkovou plošinu lze údajně navštívit o letních víkendech.
Po nejvyšším vídeňském kopci jsme se šli projít do Donauparku k Donauturm. Donauturm je nejvyšší věží a stavbou ve Vídni (od 32m nižší je vídeňský šedesátipodlažní panelák DC1). Věž byla postavena roku 1964, je vysoká 252 m, ve výšce 150 m je pozorovací plošina, ve výšce 170 m otáčející se kavárna. Jedno otočení kavárny trvá 26, 39 nebo 52 minut. Ve věži jsou dva výtahy, cesta nahoru trvá asi 35 sekund a kdo má sílu a čas ……. ten může zkontrolovat 776 schodů.
Do centra Vídně se mi nechtělo a druhým vrcholem dne se stal nejvyšší vrchol Bratislavy – Devínská Kobyla. Před jeho zdoláním jsem si zavzpomínal na prázdniny trávené pod stanem u jezera v Senci. Langoš jsem si nedal a na Kobylu spěchal. Výstup v roli kopcovůdce jsem odstartoval z opačné strany než můj první sólovýstup na Děvínskou Kobylu. Výstup na kopec byl méně náročný než nalezení volné parkovací pozice v obci Devín. Vrchol dosažen, rozhledna stála na svém místě, urbex průzkum po betonových ruinách zopakován a vše jsem zakončil nákupem kolekce vín s ptačími vinětami v krásné prodejně „od našich“ – doporučuji.
Auf Wiedersehen! – Dovidenia!
Hermannskogel (544 m n. m.) a Habsburgwarte
Devínská kobyla (514 m n. m.)
hlídač není rybízák jako ribizlák DK alias Děvínská Kobyla dobrej krám ptačí výběr asi želvy tekutý kokain