Sentry Hill – nizozemská část ostrova Svatý Martin

Svatý Martin si mne získal před svátky vánočními a to díky Pierru Richardovi (narozený jako Pierre Richard Charles Léopold Defays), který na tomto ostrově má vinice a vyrábí velmi dobré červené víno. Vinařství Chateau bel Eveque se nachází na poloostrově sv. Martin, oblast Languedoc, Corbieres. Já piji víno i neznačkové, ale fajnšmekrům doporučuji Cuvée Cardinal:Pierre Richard Chateau bel Eveque. Toto víno zraje 12 měsíců v sudech Barrique z francouzského dubu. Zcela ojedinělé víno, jehož hrozny jsou zpracovány výhradně ručně a bez lisování, kdy šťáva je získána tzv. samotokem vlastní vahou hroznů. Tuto vlajkovou loď vinařství můžete zakoupit i v ČR!

Lidé jsou různí a tak někdo má chuť na víno, zajde si do vinotéky, koupí v nějakém krámu a nebo ukradne sousedovi ze sklípku. Já si holt na to víno najdu čas a udělám výlet. Ale ne výlet „ala duchna na cestách“, nýbrž odvážný cyklovýlet. Proč cyklovýlet? Při pohledu na mapu jsem si všiml, že vedle ostrova Svatý Martin leží ostrov Svatý Bartoloměj, Svatý Eustach, Anguilla a Saba. Nebylo co řešit, ostrovy se hodí pro přesun na dvou kolech a jen jsem se musel stát majitelem ultraskládacího kola Brompton. Kdo má kolo Brompton, tak přestává být člověkem, stává se nadpozemskou bytostí.

Svatý Martin je ostrov ležící ve východní části Karibského moře, patří do severní části Závětrných ostrovů a je součástí Malých Antil. Jedná se o nejmenší trvale obydlený ostrov na světě, který je rozdělený mezi dva státy, a to Francii a Nizozemsko. Tudíž na tomto ostrově se nachází dva nejvyšší vrcholy samostatného státu světa.

Po přistání na letiště jsem s megakufrem zažil přesun v dopravní zácpě a již v tento okamžik mi bylo jasné, že zakoupení skládačky byl dobrý nápad. Na pokoji jsem kolo osvobodil, naházel věci do batohu a vydal se na cestu směrem k prvnímu vrcholu mé sólo mise. Kopec Sentry Hill (Strážní kopec) je nejvyšším bodem nizozemské části Svatého Martina, dosahuje do výše 340 m n.m., ale musíte se připravit na to, že jeho zdolání není úplná procházka jak v domovině. Velice rychle se odnaučíte chytat se větví a věcí okolo stezky neb co nemá háčky, to je vybaveno ostny …. kaktus všude kam se podíváš. Kolo jsem použil k přesunu pod kopec, díky tomu jsem zvládl i sestup bez čelovky, ale na vrchol jsem ho netahal neb určitě bych pneu píchl o kaktus. Využil jsem zámek na kolo, zamkl zadní kolo a rám a vše něžně uložil do trávy u stezky. Cesta na vrchol krátká, ale místy nejednoznačná, k tomu karibský hic, tudíž na vrcholu jsem se zjevil ve formě mokré myši ozdobené šrámy a vpichy. Z vrcholové části je super výhled, ale nesmí vám chybět odvaha a drzost. Na vrcholu se totiž nachází diskotéka, bar, restaurace a lidé se tam dostávají lanovkou. Na diskotéce jsem však byl sám! Smrdím? Nevím! Z baru jsem si nic nedal i když mne trápila velká žíža, udělal jsem pár fotek a mazal za mým dvoukolým kámošem. Po cestě zpět jsem vyzkoušel světlo přední, světlo zadní a jedno vím jistě, brzdy stroje Brompton jsou dobré na město, ale odbrzdit velmi prudký a dlouhý kopec je otročina. Celý nehezky upocený jsem si zakoupil piva, jogurt a večeři ve vietnamské samoobsluze a mazal se zlidštit a nakrmit.

Sentry Hill – 340 m n.m.