Na Martinik (Návětrné ostrovy) jsem si odskočil druhý den po doletu na ostrov Svaté Lucie, protože zůstat celý týden na jednom malém ostrově, to bych už znal všechny místní. Již přílet ukázal, že podceňuji plánování a studium mapy. Ano, na ostrově Svaté Lucie naleznete dvě mezinárodní letiště a můj akční let s TUI dopadl na jižní letiště a já myslel, že doplachtíme na letiště u městečka Castries, kde se nachází také trajekt. Nu což, ostrov není velký a tak jsem zažil první adrenalin. Ubytování jsem měl přímo na stráni kopce u trajektu a tato oblast patrně přitahuje prapodivné lidi a tak cestou do obchodu jsem dostal nabídku na koupi drog, odmítl požadavek na příspěvek (asi na drogy) a užil si plno verbálních a lehce kontaktních interakcí. Ona už ta cesta od ubikace do města začala vesele. Zvolil jsem nejkratší stezku, tudíž jsem se brzy ocitl na cizím pozemku, kde si jeden velmi temný pán s očima XXL cpal do hlavy večeři. Rozhodně to nebyl jaderný inženýr a tak na můj dotaz zda mohu projít dolů a zda cesta vede do centra Castries musel povolat na pomoc matku. Odpověděla , že ano…. pokud umím skákat. Zeptal jsem se jak je to vysoké a ukázala tak 160cm. Kecala. Mělo to lehce přes 2m a zapomněla dodat, že se tím skokem dostanu do další „zahrady“. Naštěstí neměli psa a černé děti měly Vánoce. Zjevil se pan VÁPNO. Ve městě jsem ulovil na druhý pokus i bankomat a stihl nakoupit večeři a nějaké to místní pivo (pro mé následovatele, bacha …. obchody zavírají na naše poměry relativně brzo).
Ráno za tmy jsem srabsky šel po asfaltce, vynechal tak moji úžasnou zkratku a nepotkal skoro ani duši. Trajekt stojí necelých 60 dolarů a po 1,5h jste z Lucie na Martiniku. Když máte štěstí, tak se stejnou cestou můžete i vrátit. Když ho nemáte, tak máte průser, protože jiná lodní doprava zde nejezdí (konkurence nula) a přelety jsou jedině po dohodě malým letadlem (zajisté za ranec).
I druhý případ demonstruje, že bych se měl zamyslet nad plánováním cest. Věděl jsem kde se kopec nachází, že pod ním na stráni je parkoviště s hospodou, cesta na vrchol je cca 3km. Takže rada 1: jezdit přes google mapy jen po silnicích nejvyšší třídy a to i když je na trase kolona. Zkusil jsem jízdu alternativní cestou, ale díry, voda, bahno, absence krajnic …. bohužel, měl jsem rezervaci jen jednoho vozu a tak jsem hazard vzdal. Rada 2: prostudujte si výškopis trasy (příkrosti a zejména počet klesání), pak vám nepřekvapí, že místo očekávané hodinky s prstem v nose se budete trápitv tom hicu a vlhku 2,5h směrem nahoru. Vodu láhev na osobu. Rada 3: asi nechodit v noci bo všude je plno tarantulí, které jsou za slunečného dne asi mimo pěšinu. Za tmy to může být adrenalin a já nevím jak zní křupnutí tarantule.
Kopec Mont Pelée vám připraví skoro 600 m výškový rozdíl na cestě, ale také několik klesání do údolíček. Za sucha je to snadné, jen ta teplota a vlhkost člověku vyrazí dech. Za mokra to může být místy klouzačka. Hora je sopkou, která od roku 1932 spí a z vrcholu 1397 (já naměřil lehce víc) jsou krásné výhledy. Pozorováním dálek jsem se bavil při výstupu, nahoře na nás čekala potrhaná oblačnost a tu jsem vítal všemi dvaceti. Po cestě na vás čekají dvě nouzové chajdy, kde se ukryjete jen za krajní nouze. Výhodou je, že v této lokalitě nehrozí umrznutí, spíše si vás vezme hurikán.
Překlad: Mont Pelée = Lysá hora !
Moje předsevzetí, že nebudu v noci řídit vzalo za své hned první den. Po cestě jedno auto na střeše a lidé asi KO, dvě lokace s hořícími kontejnery s odpadem a pneumatiky (zábava místních mladíků). Jdu na rum, mír všem.
EDIT: sotva jsem popřál všem mír, tak na Martiniku vyhlásili zákaz nočního vycházení i shromažďování. Po cestě zpět do půjčovny jsem musel kličkovat mezi hořícími kruhovými objezdy, zavřenými benzinkami a pak hledat za tmy ubytování. Rebelové přepadli i letiště, neboť se rozšířila fáma, že Francie sem vyslala letecky vojsko. Snad za pár hodin odjedu trajektem směr na Svatou Lucii. No jo, umím si to užít. Držte mi palce.
Mont Pelée – 1397 m n. n.
Martinik – další fotky blíže nezařazené 🙂
na odpar místní rumburak pecka a klid nikdo neotravuje lidí minimum trajekt čekárna úprk z Martiniku se podařil čus ! Castries Jamajka Lucie a její Piton Casries přístav pro nákup přes zahrady a tam to bylo ještě v klidu Castries přes den místní Lucián fakt nepříjemný večeře před zákazem vycházení