V budce mi přes zimu (až do jara) spávala sýkora a chvíli to vypadalo, že si zde i založí byteček s rodinným záměrem. Sýkoru vystřídal aktivní brhlík, který si do budky nanosil listy a kůru velkých rozměrů. Během pár hodin ho však vystrnadil špaček, který velké kusy vynosil ven a natahal si dovnitř jemnozrnný šrot. V tuto chvíli jsem zasáhl já a rozhodl, že špaček není vítán. Zmenšil jsem vletový otvor, brhlík si 16.3.2024 nanosil svoji hnízdomatraci a zaplácal ještě víc vletový otvor směsí hlíny a slin. Bylo super sledovat jeho pohyby, kterými hutnil vrstvy a 11.4.2024 jsem poprvé uržel první vejce. Zhola nemožné bylo zjistit kolik vajec se nachází pod brhlicí, neboť vejce se nacházaly po většinu času pod listy či kůrou nebo přímo pod paní matkou. Vejce přežily i pokles teplot pod nulu a 25.4.2024 velké tlamy řvaly hladem o 107. Ještě 29.4.2024 to byla holátka, již 5.5.2024 měli ptáci již chmíří a péra. V půli května to vypadalo, že už se skoro do boudy nevlezou a dne 19.5.2024 v ranních hodinách provedli „frnk“. Bouda osiřela a okolo domu běhalo několik brhlíků a zkoušelo nesmělé vzlety. Snad kočky a kuny ulovili co nejméně kusů a jsem zvědav co se zabydlí příští rok v mojí kamero-bůdě. Akce Brhlíčata 2024 zdárně ukončena !