Po padesáti kilometrovém utrpení pod vrcholem Mafadi (JAR) jsme se přesunuli do Lesothského království. Lesotho je údajně jedinou zemí na světě, jejíž celé území leží nad 1000 m n. m. (nejnižší bod země se nachází v cca 1400 m. n. m.). Další zajímavostí je, že patří mezi tři státy světa (spolu s Vatikánem a San Marinem), které nemají moře a zároveň sousedí s pouze jedním státem (Lesotho je obklíčeno JARem). Lesotho se dá přeložit jako „země lidí, kteří mluví jazykem Sotho“. Národní heslo Lesothanů zní „Khotso, pula, nala“ = „Mír, déšť, blahobyt“.
Naším cílem výpravy byla nejvyšší hora Lesotha, která je rovněž nejvyšší horou jižní Afriky a Dračích hor. Hora se jmenuje Thabana Ntlenyana, což je v překladu Malá krásná hora a dle mapových údajů sahá do výše 3482 metrů nad moře. Před výstupem jsme museli zdolat jízdou naší Suzuki Jimmy horský průsmyk Sani Pass a cesta dlouhá přibližně 7,5km byla vskutku adrenalinová, šutr vedle balvanu. Vízum je pro občany ČR zdarma a platí se jen za vstup auta. V průsmyku jsme oslavili výjezd pivem v nejvýše položené africké hospodě, navštívili starou lesothskou vesničku (zde jsme ochutnali místní chléb, domluvili si parkování na výstupový den) a ulovili ubytování v chatrči. Při grilování před výstupem se nám nepodařilo zapálit střechu z trávy, na večeři jsme dostali hustou kaši s názvem papa a k ní zajímavě pikantní fazole (chtěli jsme jídlo, které jedí místní a ne pizzu s popcornem). Ráno po páté hodině ranní jsme sbalili vše do naší káry, přejeli jsme pár km po silnici dolů a auto zanechali za jednou chýší. Původně jsme chtěli vyrážet v 1:30, abychom vystoupali na vrchol do východu slunce, ale místní vedoucí dáma nám vysvětlila, že po cestě potkáme hodně pasáků ovcí, kteří v noci používají psy na ochranu proti útoku šakala ….. a že by naše cesta nemusela mít plánovaných 23km, nicméně by byla hodně adrenalinová. Dáma měla pravdu v tom, že potkáme mnoho pasáků, kteří na nás budou mávat. Konečně se na nás usmálo štěstí a nemuseli jsme absolvovat výstup v mlze, dešti a větru. Museli jsme si však pořádně máknout, neboť celnice zavírala v 16:00 a my museli po výstupu pokračovat za nejvyšší horou Botswany. Ve srovnání s výstupem na Mafadi jsme Lesothu nebyli během pár minut zcela mokří, neměli nohy šrám vedle krvavého šrámu, nemuseli jsme se prokousávat houštinami. Na vrcholu jsme stanuli po 4,5h chůze, udělali pár fotek a obdarovali místního pastevce, který na vrcholu čekal na odměnu. Celkově i s přestávkou na bláznivé focení za účasti pastevce se nám podařilo akci úspěšně ukončit za 8 hodin. Vrátili jsme se do vesničky, zahráli s dětmi fotbal, skočili do vozidla a rychle jeli směr celnice Sani Pass, abychom nezůstali uvězněni v Lesothu další noc. Z horní lesothské celnice jsme absolvovali africkou masáž při jízdě po kamení a po vstupu do JAR jsme se vydali na dlouhý přesun deštěm a mlhou směr Botswana (vážně hnus s ohledem na místní díry na silnicích nedálnicového typu a zvyklostem místních JARanů).
Thabana Ntlenyana – 3482 m. n. m. (GPS: 29.4681730S, 29.2691717E)
Paráda! Pustil si za volant aj Martina?
Lesotho byla pecka. O volant jsme se neprali i když jízda s tím malým 4×4 byla hodně zábavná.