Poslední bod výzvy Nej hory Dolnomoravského úvalu mi do sbírky chyběl neskutečně dlouho a navíc to nebyla žádná nej hora, jednalo se o významné místo, trojmezí CZ-SK-AT. Na podzim jsem koketoval s myšlenkou, že na trojmezí dojedu z české strany na kole Sobi20. Až před pár měsíci jsem při letmém průzkumu uviděl zajímavou sochu na slovenském břehu a rybářské domky stojící především na rakouském břehu. V tu chvíli to cinklo, zdolám trojmezí po toku řeky Dyje ! Nápad byl, člun nebyl a tak jsem musel plavidlo pořídit. Dny se sunuly jeden za druhým až jednoho dne jsem si uvědomil, že pokud nechám vše plynout, tak pro plavbu budu muset zakoupit ledoborec. Hodil jsem oko na bazoš, nalezl sadu člun, vesla, pumpa za ukrutných 250 korun českých. Rozmlátil jsem prasátko, zakoupil menší typ člunu Miloše Zemana a jen jsem číhal na správný den. Původně jsem chtěl loď do řeky vložit na konci Břeclavi, ale zjistil jsem, že trasa po vodním toku je dlouhá 25km a dle internetu sežere 6-9h. Slunce svítilo o 108, v kanclu mne to již nebavilo a tak jsem do auta nacpal nafouknutý člun s příslušenstvím a vyjel k obci Hohenau an der March. U vodního mlýnu jsem vhodil do vody člun, do člunu sebe a jelo se. Místy řeka tekla rychle, místy se loudala, jednou jsem uvízl na mělčině, která se táhla přes celou šíři řeky. Celou cestu mi po těle lezli pavouci a jednou do mne narazila modrofialová vážka velikosti XXL. Žralok, hroch, krokodýl….. bez výskytu. Nejhorší mne však čekalo v cíli, vyškrábat se z vody po ostrém a kluzkém břehu na české i slovenské straně. Bláto i ve vlasech ! a na české straně jsem se stal atrakcí pro místní důchodce. Po zdolání trojbodu jsem nacpal většinu věcí do horolezecké a dnes vodácké tašky značky IKEA, člun si narazil na hlavu a sunul se pěšky k vozidlu. Tenisky čvachtaly, já neoholen vypadal jako z uprchlík a pokud by mne rakouská policie zadržela, tak bych dostal letenku do Sýrie (tam jsem ještě nebyl). U vozidla jsem sundal zablácené svršky i spodky (tak bacha, nepodělal jsem se), nacpal člun do káry a jel přes rakouskou osvěžovnu k domovu. Trojpunkt dobyt !
Tlieskam! Ale. Tieto moto výlety neumožňujú dodržiavať pivný režim, čo je v týchto podmienkach stredoeurópskeho postletného počasia vec kardinálne dôležitá. Tak opatrne. A čo burčáková sezóna?
Toto byl jen test. Pokud bude ještě hezky, tak chci sjet delší úsek (Břeclav-Hohenau) a zpět jezdí přímý vlak. I hospodu u vlakového nádraží mají. Burčák moc nemusím, nesu si trauma z gymnázia neb po požití několika piv, pár sklenic burčáku a sady panáků, jsem nemohl tři dny do výuky. Tudíž mám pouze odlehčené klasické vzdělání 🙂