Bazardüzü – nejvyšší hora Ázerbájdžánu

Blížil se konec teplých měsíců, poslední šance zdolat zajímavý vrchol než zapadne sněhem a přístup k němu se uzavře. V hlavě jsem měl Kazbek (trojka Gruzie), ale časově bych neměl volné dny pro případ posunu výstupu kvůli počasí, tudíž jsem se rozhodl najít něco obdobného, ale s vyšší pravděpodobností na možnost úspěšného výstupu. Dali jsme se spolulezcem Martinem sraz v pivotéce a jako obvykle udělali strategické rozhodnutí bez znalosti detailů. Koupili jsme letenky do Baku, hlavního města Ázerbajdžánu a pár dnů si mysleli, že máme vše vyřešené. Letenky koupeny 14 dní před odletem, 10 dnů před odletem jsem podal žádost o e-vízum za 26 euro. Našel jsem si v mapě přístupovou cestu k hoře Bazardüzü, poslední vesnici Xinaliq, cestu do kempu 1 (2800 m n.m), odtam do kempu 2 (3230 m n. m.) – jedním směrem chabých 35km. Myslel jsem si, že mi chybí poslední věc a tou je ubytování ve vesnici Xinaliq a mám vše neb doprava se nějak pořeší. Našel jsem si po bookingu a google mapách kontakty na ubytování ve vesnici, vyjevil jim touhu u nich přespat dvě noci a v mezičase zdolat jejich nejvyšší vrchol. Po jejich otázce, zda mám všechny povinné vstupy do oblasti, jsem pochopil, že náš cíl leží v troskách a budeme chodit týden po břehu Kaspického moře, jíst kaviár a ….. šťourat se v nose obouruč. Bylo potřeba zajistit povinného vůdce a také mít:
• Permission to enter the Shahdag National Park
• Permission from the State Border Service
• Entrance tickets to Shahdag National Park
• Permission from the Ministry of Emergency Situations
Do Budapešti jsme ulovili Flixbus, z města na letiště jsme si odklepli Bolta a podělili se o něj s děvčaty cestujícími do Turecka. Výjimečně jsme neoslavili odlet pivní smrští, přičemž hlavním důvodem byl fakt, že do 4h ráno si na letišti nekoupíte ani vodu, natož rezavou. Na letišti v Baku se nás snažili sežrat taxikáři, uměli nabídnout sim kartu i převoz do města za super cenu, ale nám jejich super cena nepasovala neb byla super pro ně. Boltem za necelých 60kč jsme po 45minutách byli u hotelu a šlo se na lov SIM karty. Karta stála s 6GB necelých 150kč = laciný kraj a šlo se pivo pít (StaraPraga a Xirdalan) a speciality jíst. Po pracovní noci a kousku spánku nás u hotelu vyzvedlo auto s řidičem a naší novou kamarádkou Boženkou. Jako sardinky jsme byli převezeni do města Quba, dále předáni do vozu UAZ Hunter, kde jsme jako sardinky pokračovali do vesnice Xinalig. Zde jsme dostali oběd a byli již plnohodnotným terénem dopraveni kousek nad tábor 1. Tímto odstartoval náš výstup k hoře Bazardüzü, která je nejvyšší horou Ázerbajdžánu a Dagestánu, dosahuje do výšky 4466 m n. m. V táboru 2 jsme postavili stany, snědli vlastnoručně vyrobenou pytlíkovou polévku vytůněnou kousky salámu a já zlomil nezlomitelný outdoor lžičko-vidličko-nůž (asi soudruzi udělali při vývoji chybu a nepočítali s křehnutím v mrazu). Ráno jsme měli vyjít dle původního plánu ve 4:00, plán byl večer modifikován na budíček 4:30 a start 5:30. Když v 5:10 bylo stále ticho, nic se nedělo ani v okolních stanech, tak jsme se rozhodli vstát. Zpětně jsme zjistili, ze vůdce neprozradil Božence, že je start až 5:30, ta byla připravena ve 4:00 a tudíž to zabalila a budili jsme ji až my okolo 5:30. Vůdce stan opustil 5:35 a před 6h ranní jsme vyrazili. Dle předpovědi počasí jsme věděli, že večer ma začít masivně sněžit. Po přibližně hodině cesty se s námi rozloučila Boženka, nebylo jí dobře a šla se kochat zpět do kempu 2. My trpěli dále a po 5h a nějakých minutách jsme se dohrabali na vrchol. Ukrutně fučelo a do nás vrcholové pivo zasyčelo. Krásné výhledy po okolních kopcích a do Dagestánu nám udělaly taky velkou radost a za pár desítek minut jsme poznali, že jsme měli opět velké štěstí. Husté mraky zahalily hory, začalo sněžit a my prchali dolů. Původní plán byl zůstat v kempu 2 do rána a pak se sunout pod další horu, kterou jsme měli v plánu zdolat. Bohužel plán byl plán, ale počasí chtělo jinak a pokud jsme nechtěli riskovat, že se ráno probudíme pod sněhem, tak jsme museli sejít dolu o 5km níže. Bleskové bourání stanů a únik do kempu 1, ale i přesto jsme dost zmokli, stany stavěli v dešti a celou noc slyšeli kapky. Ve stanu jsme leželi v kuse 18 hodin. Ráno bylo jisté, že výstup na horu Shahdag se ruší a zdrháme do vesničky. V 10h přijel náš UAZ Hunter, v dešti jsme vše sbalili a jelo se. Cestou zpět jsme museli nasadit i řetězy do bláta, projížděli rozvodněné potoky, míjeli sesuté krajnice …. sláva řidiči vozu, dojeli jsme ! Bylo to dobré rozhodnutí, jít to pěšky, tak nám uletí letadlo nebo chcípneme. Takto jsme dostali dobrý oběd, viděli konec vesnické svatby, zakončili den večeří a naplánovali co zažijeme v Baku.

Výlet hodnotím jako povedený a velkým štěstím bylo, že jsme původní úterní výstup přesunuli na pondělí. Jinak bychom stavěli sněhuláka, iglú a koulovali se.

Bazardüzü loučíme se a Baku vstříc !

Plno aktivit v Ázerbájdžánu zvládnete sami. Pokud by někoho lákal výstup na horu v ostře střežené oblasti nebo chtěl podporu na jiné atrakci, tak doporučuji tento kontakt:
Azerbaijan Mountain Guide
Mr. Abdulla Bashiroghlu
mobil/WhatsApp: +994 77 304 34 54
https://mountainguide.az/en

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

Baku a další fotky pocestné

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•