Cestu jsem zvolil od třetí nejvyšší hory ostrova, kopce Pico do Ariero (1818 m n.m.) okolo druhé nejvyšší hory Pico das Torres (1853 m n. m.) na nejvyšší horu Pico Ruivo (1862 m n. m.). Hora Pico Ruivo je třetím nejvyšším po vrcholu Torre, který se nachází v kontinentální části Portugalska a po nejvyšším vrcholu v portugalském držení, vrcholu Pico na jednom z Azorských ostrovů – ostrovu Pico.
Výstup na vrchol jsem chtěl původně uskutečnit ihned po dopadu na Madeiru. Přistání se povedlo, dnes již je přistávací dráha delší než dříve (z původních 1600 narostla na 2700m) a železobetonové molo stojí na 180 betonových sloupech. I tak musí mit pilot speciální povolení/trénink, musí se poprat s velkými turbulencemi a trefit se. Podařilo se sice přistát, ale počasí v horách hnus, předání vozidla probíhalo systémem hrajeme na schovávanou a když předpověď ukazovala totální jasno na druhý den, tak bylo rozhodnuto. Protože trasa PR1 patří mezi madeirské nejoblíbenější, rozhodl jsem, že výstup bude odstartován za tmy. Za svitu luny, nebe bez mráčku a vichru jsme vyrazili z posledního dostupného parkoviště k Pico do Ariero. Vrchol dosažen po cca 5 minutách a následovalo klesání, stoupání pod Pico das Torres, klesání a zase stoupání. Celkově tak člověk jedním směrem treku nastoupá a naklesá přes 800 výškových metrů. V druhé půli trasy se počasí začalo kazit, vítr zpomalil, ale horu a tedy i nás zahalila mlha. V hospodě Casa do Abrigo pod vrcholem zavřeno, venkovní krytá bouda okupována CZ kuchyní, k mlze se přidal mrhodéšť a tak se šlo do závěrečného výšvihu. Vrchol na svém místě, výhledy kulový. Na cestě zpět se občas protrhlo nebe a tak se podařilo pár snímků a výhledů na skály, ale výhledy do dáli se nekonaly. Co se však změnilo, byla intenzita turisty madeirského a cesta se stala jednou velkou dálnicí. Rozhodně jsem tedy nelitoval brzkého vstávání a nedokáži si představit jít trasu v sezóně a přes den. Zbytek dne jsem prozkoumával krásy pobřeží a bohužel viděl, že předpověď zcela zklamala neb na Pico Ruivo se přilepila mlha na celý den. Nevadí, může být i hůř! Sluncem zalité pobřeží, speciality madeirské kuchyně a místní zeleň na jedničku s hvězdou.
Pico Ruivo a Pico do Ariero
Ostatní Maderia
přístav delfín nejzápadnější zátoky . trčící lávka a mé obutí boudy Santana mladá francouzka dešťová voda bazén i pod mostem hory v hotelu pěkná střecha gymnastika . hahaha skály skywalk pobřeží pod sklem mateřské mléko letiště Vídeň do udírny velkej