První týden roku jsem kopce flákal a plížil se v nížinách. Na kopcobraní na jihu Moravy v rámci výzvy webu www.vrcholovka.cz – Nejhory Dolnomoravského úvalu, jsem navázal až den před pátkem třináctého. Cílem dne se stal vrchol Holý vrch (388 m n. m.), který jsem zdolal cestami bahnaplnými a veřte-nevěřte, kopec jsem zdolal na sestupu neb kopec Holý vrch je převyšován kopcem s názvem Třešňovec (407 m n. m.). Vrchol Třešňovec je zalesněný (třešní jsem se nepřejedl), kopec Holý vrch je hladce oholen a na vrcholu naleznete křoví – takový vrcholový chomáč. Pro zlepšení výhledu zde byla postavena dřevěná rozhledna a není to žádná „ajfelovka“, ale působí vkusně i stabilně. Když už jsem se dostal do tak neskutečné nadmořské výšky, tak jsem vyklesával dále a navštívil kopec Žerotín, kopec který jsem chvíli na tomto blogu mylně považoval za nejvyšší bod Dolnomoravského úvalu.
No a nyní si můžeme sednout na prdel. Splňuji si výzvu Nejhory Dolnomoravského úvalu a on ten Holý vrch leží mimo Dolnomoravský úval. Vrchol v autu alias postavení mimo hru, tutový offsajd. Vrchol Holý vrch leží v geomorfologickém celku Bílé Karpaty. Šťoural a detailista s mapou, to jsem já.
Sestoupil jsem dolů, obdivoval oskeruše, vystoupal nad Radějov a u vozidla uzavřel okruh. Špinavej jak čuně.
k vrcholu Třešňovec 
k Holému vrchu 
Holý vrch 
rozhledna Holý vrch 
hra stínů 
k Źerotínu 
Žer 
otín 
Radějov 
dům meduprodejce 
micro ionty na cestu
Tie oskoruše som oňahdy hľadal, našiel a obdivoval. Produkty z im podobných vychutnávam rád.