Po íránském covidu před dvěma měsíci a nějakými dny se mi do těla vloupal nějaký virohnus a zpočátku jsem věřil, že mám zase covida a to v nějaké zabijácké formě. Hlava mne bolela několik dnů, potil jsem se jako za dětských let při horečce, spal i 16h a věděl na milimetr přesně kde začínají a končí moje plíce. Nakonec jsem to přežil a rozhodl se zotavit v teplém kraji na modré planetě. Nemaje moc času, zvolil jsem z možných variant odlet z Vídně a s cílem na ostrově blízko afrických břehů.
Večer před odletem jsem si poprvé prohlédl vídeňské vánoční trhy, zažil rozdíl a ráno se skoro bez problémů dostal na letiště. Skoro. Tři kilometry před letištěm spadl do levého pruhu dálnice nějakému vozidlu z korby stěnový panel a já ho tak tak …. netrefil, ale lízl. Pneu OK, plasty KO. Konec dobrý, všechno dobré a odletěl jsem směr Kanárské ostrovy, živ a skoro zdráv.
Cílem krátkého výletu se stal ostrov Fuerteventura, druhý největší ostrov Kanárů, a všem kdo cestují na „Kanáry“ doporučuji autopůjčovnu CICAR. Jejich potvrzení rezervace se může zdát strohé a jednoduché, až nevěříte, že opravdu vše klapne. V reálu vše trvá pár minut, nulový depozit, příjemné ceny, plné pojištění, neřeší kreditku/debetku a nesmrdí jim ani bankovky. Převzal jsem pytlík s klíčem, našel vozidlo na parkovišti pod číslem stání 103 a jel k první hoře výletu.
Hora Tinadaya je posvátnou horou, na vrcholu naleznete prý malby, rytiny na kamenech a pravděpodobně i proto je vstup zakázán. Hora není hlídaná, ale tento druh nerespektování zákazu mne neláká a stačilo mi k radosti pár fotek.
Poprvé jsem se ubytoval all inclusive v resortu. Vše pěkné a možná na stáří si něco podobného i užiji, ale být zde přikurtovaný týden (nedej bože dva), tak se utopím nudou v bazénku a sežerou mne racci. Jsem rád, že jsem stáhl věkový průměr diktovaný francouzskými důchodci a poznal tento druh dovolené. O to raději jsem vyrazil po snídani do hor, zdolat nejvyšší horu Fuerteventury, kopec s názvem Pico de le Zarza alias Ostružnou. Zarza totiž v překladu znamená ostružiní. Cesta měla trvat 3h, ale průměrná lemra ji zvládne za 2 – 2,25h. Po cestě se neprodíráte ostružiním, potkáte pár zbídačených psů a mnoho koz. Cesta na mapy.cz sice „podchází“ kopeček Talahijas (243 m n. m.), ale ja si ho „dal“ a přede mnou plno zamilovaných, kteří zde sledují západ slunce a světla pobřežního městečka. FuerteOstružná dosahuje do výšky 807 metrů nad moře a je z ní luxus výhled na západní pobřeží, kam se můžete dostat do pár minut pádem ze skal. Nejsem padavka, sestoupil jsem klasikou a protože jsem neměl vodu, ocenil jsem na pobřeží i španělské pivo.
Nyní mne nerušte, pokouším se opalovat a plovat ve vlnách Atlantského oceánu.
Vídeň a posvátná Tindaya
Pico de la Zarza přes Talahijas
pro zlatý prciny . all inclusive aj pro ptactvo ráno Talahijas Talahijas vrchol 243 od vrcholu výhled k FuerteOstružné jdeme ! výhledy cestovní absence dveří do výběhu jej deklasuje na polovýběh Zarza vrchol 807 808,23 hřeben levý hřeben pravý pláže krasně opálen bojuj !
Pekne!
Ozdravný pobyt bodl a snad si zase někdy dám někoho Kanárka.