Wysoka Kopa – nej z Jizerek

Když už jsem musel navštívit Poznaň a v pondělí dopoledne zvládnout mnohé brněnské pracovní galeje, tak jsem si našel na trase jeden z doposud nezdolaných kopců výzvy Nej vrcholy hraničních hor ČR z webu vrcholka.cz. Předpokládaný odjezd z Brna v 10:03 se posunul o více než 2h a tak bylo jasné, že buď prehodnotím plán nebo škrtnu výstup na horu ….. nebo …. ano …. nebo budu vše ignorovat a kopec zdolám za tmy. Můj kočí mne vyklopil na parkovišti pod kopcem přesně v čas západu slunce a jel na hotel. Já dal tělo do pohybu, snažil se maximálně využít mizející světlo dne, ale i přes veškerou snahu, v poslední třetině kopce mne sežrala tma. Dnes již vím, že ve výšce 1100 k n. m. se nachází nejvýše položené rašeliniště Jizerských hor. Mlask, mlask, žbluňk, sračky po kotníky a to jsem se mlhou a tmou sunul jak šnek. Našel jsem nejvýše položené místo kopce (všichni sem chodí konat potřebu a v té tmě louka hajzpapíry posetá vypadala magicky), ale nikde nebyla tyčka, nápis a ani mohyla z kamení, kterou jsem si zapamatoval při letmém průzkumu před cestou. Točil jsem se okolo vrcholu jako vitr v bedně (nebo chcete-li jako hovno pod splavem) a kamenná mohyla stále někde ukryta v mlze. Naštěstí jsem dostal nápad, zobrazil jsem si mapy ze satelitu a během pár chvíl stál u kamenné pyramidy i stromu s nápisem Wysoka Kopa (cedule již zde není). Nejvyšší vrchol Jizerských hor (1126 m n.m.) i vrcholovu pyramidu jsem našel a po cestě zpět i ceduli, že cesta na vrchol je uzavřena. Zpětně jsem zjistil, že vrcholová značka byla přesunuta dolu ke stezce do území bez zákazu vstupu. Příště opravdu musím nastudovat recenze. Zpět jsem chtěl jít po barevně značených cestách, ale navigace byla proti a já se dolů dostal lesem souběžně s lesní pěšinou, která byla vyjeta gigantickým traktorbagrem. Na parkovišti mne čekal kočí a já se přesunul na zaslouženou večeři. Smacznego! …. neboli dobrou chuť ! a příště si vezmu do hor čelovku. Slibuji!