Palestina – Mt. Nabi Yunis

Nejvyšší horu Egypta i Izraele se podařilo vyšlapat, podívali jsme se do pěkných kopců a skal. Egypt jsme navštívili zcela cíleně, návštěvě Izraele dopomohl fakt, že návratová letenka z Egypta stála 8-12x více než letenka z Tel Avivu do Vídně. V Izraeli jsme si nadělili horu Meron a podívali jsme se i na horu Hermon (je na ní vojenská základna a tak jsme zdolali vedlejší horu Habushit a horu Hermon měli v procházkové vzdálenosti na dohled okem horala). Po Golanských výšinách jsme výborně zvládli i pozemní akci, přesun do Jeruzaléma a zažili atmosféru oslav.

Nejvyšší body států naleznete většinou v přírodě, často se k nim musíte dostat po překonání překážek, promrzlí či spálení od slunce. Nastudovali jsme si základní body a v pátek vyrazili z Jeruzaléma na hranice s Palestinou. Obecné informace na internetu a webu ministerstva zahraničních věcí nezní příliš optimisticky, tudíž ze skupiny lidí, kteří zauvažují o návštěvě tohoto území, odpadnou další % návštěvníků. Na hraniční přechod jsme se dostali autobusem po pár minutách jízdy a zde přichází první odlišnost od našich hranic. Zde existují „přechody“, hranici musíte přejít pěšky a u nás máme vlastně přejezdy :-). Dostat se do Palestiny není příliš těžké a nesmí vám vadit osmimetrové betonové zdi, ostnatý drát, úzké koridory a všude se vyskytují vojáci v neprůstřelných vestách se samopaly. Někteří místní to mají mnohem horší – čtěte. Před i za hranicemi to vypadá jako lidské mraveniště a musíte si najít váš autobus, který přejel hranice bez vás. My jsme se dali do řeči s místními neb naším cílem byly nejen města Bethlehem, Hebron, ale i město Halhul, ve kterém se nalézá nejvyšší bod Palestiny a tam se nám nepodařilo najít spojení autobusem. Měli jsme štěstí a potkali Mahmouda, jehož otec pracuje jako taxikář. Dohodli jsme cenu za návštěvu měst, okolních památek i spoluúčast na expedici Mount Nabi Yunis. Památky zde popisovat nebudu, ale jen konstatuji, že pro věřící i nevěřící je na co se dívat a příště bych navíc protáhl cestu k Mrtvému moři, navštívil Jericho a přijal Mahmoudovu nabídku na návštěvu jeho rodiny. My neměli 3, ba ani 2 dny na výlety, nás čekal výstup na nejvyšší bod Palestiny. Tento bod naleznete v zóně A, což je zóna pod plně palestinskou kontrolou (značeno na červené ceduli na vjezdu do města a dočtete se tam, že je Izraelci mají vstup zakázán). Zóna C je značení pro území pod izraelskou kontrolou a zóna B značí mix. Expediční speciálem české výroby, vozem Škoda Octavia, jsme byli přesunuti pod vrcholový bod k mešitě Nabi Yunis a měli jsme štěstí, že byla otevřena a mohli si ji prohlédnout. Po exkurzi následovalo něco pro naše průvodce nepochopitelné, s překvapením v očích sledovali, kam to jdeme a co vlastně hledáme v přilehlé ulici. Otec Mahmouda nás jistil ze zálohy a doprovázel jízdou žlutým vozem ….. zkrátka expedice v zastavěném území. Vrchol uváděny v mapách se nachází ve vnitrobloku činžovních domů, rozhodně není nejvyšším bodem Palestiny a naleznete ho v boční uličce z hlavní cesty na které stojí kostel Nabi Yunis. Po dohledání nejvyššího bodu, který se nachází ve výšce 1030 m n. m., jsme si udělali společné vrcholové foto mezi rohem jednoho domu, železem trčícím k nebi a popelnicí.

Po úspěšném zdolání Nabi Yunis jsme navštívili betlémský kostel, prohlédli si dílnu místního dřevoumělce, vypili u něj kávu a pokochali se rozhledem na okolí ze střechy jeho domu a jeli směr velké betonové zdi hraničního přechodu. Na zdech jsme si nafotili pěkné grafity umělce Banksyho, poseděli před jeho hotelem The Walled Off Hotel a šli se rozloučit na „čáru“. Zde nám velice pomohla přímluva Mahmoudova otce, protože jsme mohli vynechat první vstupní proceduru a nemuseli se mačkat se stovkami dalších a dívat se do hlavní mnoha samopalů a poslouchat řvaní dozorčích z megafonů. Kdo by si myslel, že tím přechod hranice skončil, ten se hodně plete. Každého zde již čeká neskutečná tlačenice, průchody turnikety (masomlyny na lidi), rentgeny a kontroly pasu. Při kontrole pasu vojanda nevěděla co s námi neboli do jaké kategorie lidské odrůdy patříme, tak pas postoupila kolegovi, ten také nevěděl, ale pas nakonec doputoval k nějakému veliteli v bílém a ten všem oznámil, že „pustit ven“. Ocitli jsme se tedy na území Izraele a šli si zažít poslední atrakci dne a to jízdu autobusem. Kdo zažil u nás plný autobus, ten se mýlí, hodně mýlí.

Vrchol Nabi Yunis se podařilo dohledat, velké díky patří Mahmoudovi a jeho otci.

Pro případné další cestovatele přikládám vizitku níže (číslo na Mahmouda: +972 56-803-4441).

Mt Nabi Yunis -1030 m n. m. (GPS: 31.5787355N, 35.1050335E) – dle mapy 100m na jih