Landrát-Žižkov-Karlštejn

Dnes počasí nepřálo pracem venkovním, tudíž jsem si nenadělil pracovní sobotu. Dnešní mládeži musí spojení „pracovní sobota“ znít jako oxymoron. Uteklo to milé děti a poslední pracovní sobota se držela 11.března 1989 – tj. 33 let zpět.

Venku jeden stupeň páně Celsia na nulou, vítr hnusák, ale nadešel ten pravý čas k završení výzvy Nejhory Žďárských vrchů vyhlášené na webu www.vrcholovka.cz

Prvním kopcem dne byl Landrátský kopec s výškou 743 m n. m. u Pusté Rybné a již tento první kopec byl ocukrován sněžením (z nebe padaly malé, bílé perličky). Na vrcholu ulomená vrcholová tyč, šutr a z okolí kopce i pěkné výhledy na tu naši krásnou zem.

Na druhý kopec jsem to vzal přes Betlém (osada Betlém – viz foto níže), Křišťálový potok a v lese nalezl v výšce 753 m n. m. vrchol s názvem Žižkov. Od vrcholu výhled nula, ale šutr na svém místě a ten klid …… k nezaplacení. Po okružní cestě zpět jsem narazil na lavičku věnovanou babičce a dědovi Andrlíkovým („Děti se mají vychovávat tak, aby se později nevlekly smutně životem a aby nenechaly všechny poklady a krásy světa shnít jen proto, že by k nim nenalezly klíč.“ ADsE).

Posledním kopcem dne, posledním kopcem výzvy Nejhory Žďárských vrchů, se stal Karlštejn. Původ slova Karl-štejn by člověk od pasu tipoval na Karlův kámen, ale chyba lávky. Je to česká zkomolenina německého sousloví „kahler Stein“, v českém významu lysý nebo také holý kámen. Tyčku nejvyššího bodu naleznete v pozici spáče u vrcholového kamene, ve výšce 783 metrů nad mořem a nedaleko vrcholu nemůžete nevidět lovecký zámeček postavený v pozdně barokním stylu. Majitelé ho před dvěma lety zrekonstruovali a rád konstatuji „povedlo se“. Na oslavu jedno plzeňské, nadívaná křepelka ……. přeji všem kopcomilcům pevný krok, silné zážitky a radost ze života.

Landrátský kopec – 743 m n. m. (GPS:49.6982517N, 16.1556144E )