Po zdolání nejvyššího kopce Estonska jsme se posunuli na nejvyšsší kopec Lotyšska, který se nachází ve Vidzemských vrších. Vrchol se jmenuje Gaizinkalns a má výšku jen o 6m menší než nejvyšší vrchol Estonska, tedy sahá do 312 m n. m.. K vrcholu posledních 20km vede pískovokamenitá cesta, můžete jet až 90km/h, ale to platí pro místní, já se držel na max. 60km/h (stárnu). Pod vrcholem je restaurace a zimní centrum lyžařů. Ano! Je to neuvěřitelné, ale v Lotyšsku mají sjezdovku.
Na vrcholu stála nějaký čas i nedokončená rozhledna, která šla k zemi koncem roku 2013 a zůstala po ní jen památka, atrapa rozhledny. V atrapě tak můžete posedět a rozhlédnout se maximálně z oka do oka (nebo čučet do mobilu). Vrchol této placaté země by si zasloužil hezčí stavbu.
Po sestupu nás plechovka na kolech dovezla do hlavního města Lotyšska, kde jsme k ubytování zvolili hotel v centru. Lokace na jedničku, vynikající interiér, ceny za ubytování mírné a především profesionální přístup zaměstnanců. Mám rád, když jsou lidé profesionály a je znát, že je práce baví. Hotel Gutenbergs Riga doporučuji všem!
K večeři masová polévka, tatarák, místní pivo a balzám z Rigy (mistní léčivý alkohol), snídaně výběr z místních specialit i evropský standard a k tomu prohlídka města (centrální tržiště se nachází v hangáru, kde se dříve konstruovaly vzducholodě), zakončená koupáním před odletem. Moře 21,6 °C, prý se povrch zemský neotepluje, ale zoncna hicuje o 107 a už ani Baltské moře není co bejvalo (holt stáří je tady). Mít sebou moje rádio Riga, tak jsem se stal králem pláže.
Riga je vynikající město a vrátím se sem na pivní kolečko, protože pivo zde umí.
GPS: 56.8700406N, 25.9593569E
Nám sa pred 12 rokmi pri výstupe podarilo zablúdiť a ešte sme aj zmokli. Spali sme potom na chate pod zjazdovkou ako jediný hostia, večer s rodinou chatára, domáce špeciality a pivko. Jeden z tých na ktoré sa nezabúda.
Netušil jsem, že pobaltské státy mají velmi chutná jídla a i když nej vrchol Estonska již mám, tak si Tallin nadělím někdy za odměnu (jak bude letenka do pětikila) a prozkoumám jejich pivní stezky a také ruiny kriminálu: https://desertedplaces.blogspot.com/2016/11/the-underwater-soviet-rummu-prison-in.html