Babí lom – tam kde straší ve věži

Koncem minulého týdne mi do těla vnikl nějaký virus a já 2x zapochyboval, zda to není ten moderní, ten covid alfabetaomega. Dle testů nebyl, ale každopádně mne solidně zpráskal. Bolesti hlavy, smrkání, teplota, pocení, slabost – shrnuto: hnus fialovej, který se mne držel několik dní. V pátek jsem usoudil, že jsem již oběma nohama mimo rakev a tak jsem se vydal na kopeček za Brnem. Jen tak, ověřit si, zda mohu jet počátkem týdne do hor pro dospělé – v plánu jest Dufour, jednička Švajcu.

Auto jsem pohodil v Lelekovicích a vydal se na krátkou cestu na vrchol Babí lom. Cesta je to krátká, strmá až k rozhledně se stejným názvem jako vrchol. Rozhledna byla dokončena roku 1961 a prý každý občan Lelekovic, když šel na kopec, tak musel vzít cihlu (no já nevím – poudačka, kec). Nad vstupem do rozhledny je nápis, který upozorňuje na to, že v místě straší (takže bacha !). Kdysi sem chodil i poustevník, starší pán, který dělal bubliny z bublifuku vlastní receptury (obsažen byl i jahodový sirup) a já ho před cca 10 lety dokonce na vlastní oči viděl. Kdoví …… zda ještě dělá bubliny. Vnímavého jedince trkne i to, že vnitřní železné schodiště se „točí“ proti směru hodinových ručiček…… já bych ty zlobivé duchy zcela nevylučoval.

Od rozhledny vede k vrcholu cesta po „hřebeni“ a zakličkujete si okolo a přes veliké skalní útvary, které tam dle pověsti rozházely čarodějnice/ježibáby. Proč poletovaly se skálami v ruce nevím, rozhodně to bylo v rozporu s bezpečným letem na koštěti, ale jedno vím jistě, ty skály nejsou malý a sem tam jim to spadlo vkusně. Některé skály mají až 20m.

Nejvyšší bod Babí lom dosahuje výšky 562 m n. m., výhledy mezi stromy sem tam jsou a pro ty, které by to zajímalo, tak ty skály jsou ze „slepence“ – taková pojená všehochuť.

Potil jsem se „jako kráva“, mám ještě 4 dny na uzdravení. Tak snad jo a další kopeček z výzvy vrcholovky – nejkopce Jižní Moravy do sbírky.

GPS: 49.3132233N, 16.5769178E