Havlina – sváteční padyna

Bez nálady ….. bos….. ráno jsem se probudil až k 10h. Stane se. Odbetonoval jsem si základ pod domeček na popelnici a budu prožívat po více než 10 letech placení „odpadů“ i luxus vlastní odpadní nádoby. Když už základ, tak ve tvaru kosočtverce. Do kopců se mi nechtělo, musel bych řídit vozidlo a při betonáži mi helfr (dcera 2) sdělil, že jedeme „na kolo“ a prý k Balónovému hotelu. Mají tam pivovar i rybník, ale byl jsem bez nálady a to člověka netěší ty obvyklé aktivity a cíle. Nejbližší kopec z výzvy Vrcholovka Nej kopce Vysočiny byl daleko, autem by se mi tam nechtělo, ale proč to nezkusit. Zvládne to podvyživené dítě? Zvládne to moje kolo za 1500kč? Kdoví…… a jelo se. Já tušil kde je cíl, dcera si myslela, že vtipkuji, ale šlapala.

Den vítězství jsme oslavili jízdou lesem, okolo rybníků, po asfaltu, po poli a i na brodění bahnem došlo. Kde jsou moje blatníky? 🙂 Nad vesničkou Chroustov se tyčil cíl výletu, vrchol Havlina – 707 m n. m. s vysílačem, odpočívkou a také vrcholovými markanty (tyč, šutr, cedule). Na vrcholu také dceři došla voda. Po kom to dítě je? Já se o vodu nerozdělil, protože jsem si žádnou nevzal :-). Studánku jsme nepotkali, navíc jsme si v dobrém rozmaru zajeli o 6km (po 3km stoupání se mi směr nepozdával a přestal jsem věřit navigaci, která mi z kapsy říkala….. „ještě 2km rovně“…….. kolik lidí asi zahynulo ve slepé víře v elektromocné zařízení). Ten pravý život je utrpení a tak jsme měli radost, že hospody už neexistují a mohli jsme si užít utrpení žízně :-). Počasí nám vyšlo, dali jsme si 50km (z toho tak 10km pěšky) a večeře chutnala…… chutnala pětinásobně, protože jsme na výlet vyjeli obědu prostí.

Jo!

GPS: 49.4502300N, 15.8478989E