Svatá hora – nad Vokouňákem

Byl první máj, svátku práce čas, na Svatou horu mne lákal Vokouňákův hlas. Vokouňák není kamarád turista, ale pytlák. Pytlák, který dopytlačil a zastřelili ho lesáci v okolí jednoho kopce pod Svatou horou. Kopec na kterém pytlák Vokouňák umřel nese jeho jméno (a proto ho zařazuji do zdolaných „zvířecích“ kopců jen z 50% ).

Cestou ke kopci jsem si prohlédl v obci Heřmanov komín s hnízdem čápa. Klobouk dolů, zvládl to bez dotací.

Na výšlap jsem vyrazil po prohlídce geologického naleziště Heřmanovské koule v PP Heřmanov. Sběratelé dali lokalitě solidně na prdel, zasloužili by si nejen na prdel, smutný pohled na památku. Od kouloviště jsem chtěl jít původně přes kopec Vokouňák, ale ležící lesy mne navedly k vrcholovému cíli z levé strany a tak jsem se zastavil u pramene Bílého potoka. Vyjeté koleje od traktorů, ležící torza stromů a k tomu plná popelnice. Lidé si umí donést pivo v PET lahvi objemu 1,5l a váhy cca 1,5kg, ale odnést 38g PETku s pětinovým objemem již musí zanechat na cestě 🙁

Od pramene je to „co by kamenem….“ na vrchol Svaté hory, mého cíle výzvy vrcholovky Nejhory Vysočiny. Vrchol se nachází ve výšce 680 m n. m. a mimo vrcholové tyče, tam naleznete altánek se svatými předměty, megašutrem a okolo kříž vedle kříže. Výhled z kopce omezený, ale až padnou poslední stromy, tak uvidíte….. plno holých kopců okolo.

Kopec Vokouňák se nachází 16 výškových metrů pod úrovní Svaté hory. Nyní se k němu dostanete jen kličkováním mezi padlými stromy a ke zdolání vrcholu tedy patří krvavé šrámy. Když jsem stál na kopci, tak jsem slyšel divné zvířecí zvuky…… a pak i uviděl zdroj těchto zvuků. Veliká skupina „vysoké zvěře“ (určitě přes 30ks) uviděla vetřelce a s hukotem zmizela dusotem do okolních lesů. Já se dal na sestup a kopcům Žďár!

GPS Svatá hora: 49.3694300N, 16.1574025E
GPS Vokouňák: 49.3718631N, 16.1642919E