Psí kuchyně – mezi prací a pozdním obědem

Dnes jsem objel půlku republiky a po obědě se zjevil v Litomyšli. Oběd jsem nestihl, pozdní oběd mi jel ulovit můj pilot a já si dal duchovně-sportovně-očistnou přestávku. V okolí jsem do pár sekund našel na mapě zvířecí vrchol a to s neuvěřitelným názvem „Psí kuchyně“.

Byl jsem vyhozen téměř u Mušlového rybníka, kde parkovalo již jedno auto a jeho majitelé si mne měřili pohledem a bylo na nich vidět, že se jim nechce odcházet od svého plechového mazlíka v čase, když okolo něho brousí cizí Já element. Nakopl jsem si běhací tenisky, proběhl okolo nich a mizel rovně za nosem, křivýma nohama …… k vrcholu ! Okolí cesty bylo fest podmáčené a do oblasti studánky V Psí kuchyni to po cestě jakž i takž šlo. Do kopce jsem litoval, že mám svoje odlehčené běhavky neb sem tam jsem ujížděl po blátě či listoblátě z kopce dolů. Celá rezervace je plná buků, ve kterých údajně hnízdí holub doupňák a sýc rousný. Já neviděl ani jednoho z těchto ptáků, ale vrchol Psí kuchyně jsem zdolal ! Kopec s nadmořskou výškou 526 m n. m. není ozdoben nápisem, tyčí, kamenem a ani bufet tam nenaleznete (a to je dobře :-)).

Z kopce jsem to vzal zkratkou a zjistil, že mi již kolena dovolují poskakovat. Ano ! – je čas začít tělu nakládat, bo až se zeptá Pik Lenina, co jsem dělal na jaře, tak ……. nechci trapně mlčet. Pod kopcem u rozcestníku jsem potkal dvojici z parkoviště a zvídavý zástupce silnějšího pohlaví se mne zeptal „copak to v lese tropím“. Výjimečně jsem si nevymýšlel. Mohl jsem říct, že jsem předával ufonům hlášení z vrcholového vysílače nebo že jsem ztratil na kopci zlaté digitálky, ale vysypal jsem pravdu o sběru „zvířecích kopců“ a přesunul se na místo odvozu.

Jiři nezklamal a já dostal červené kari s rýží. Pivo mi nekoupil, ale to mu vyčtu až zítra 🙂

Dobrá. Prozradím vám tedy, jak vznikl netradiční název kopce. Na kopci údajně/kdysi stál přístřešek, kde myslivci vařili jídlo pro své lovecké psy. Zní to hodně nudně, to bude pravda.

GPS: 49.8433028N, 16.4475858E