Kosova hora – sobotní čvachtanda

Po oblevě zase napadl sníh, teplota padla lehce pod nulu a tak padl i důvod vymlouvat se, že výlet by byl brodění blahnem (blátem a bahnem). Zadíval jsem se krátce do mapy a protože jsem si z dřívějška pamatoval, že někde blízko chajdy mám zvířecí kopec, tak hledání netrvalo dlouho. A šlo se.

Cesta začale nevesele, zjistil jsem, že nám zmizel skoro les. Apokalypsa. Minuta ticha ….. 🙁

Cesta pokračovala. Sem tam to křuplo, ale většinou to čvachtalo. Les nasáklý jak houba a potůček vedle potoku. Dnes jsem si připadal jako kůň na Velké pardubické – úplnej skokan roku. Po značené cestě okolo rybníků se dokonce nedalo jít, musel bych brodit a mít vodu nad koleny. Takže trasa byla jedna velká intuitivní improvizace a kličkování mezi loužemi a potoky. Voda je život a tak jsem redukoval kafrání. V obci Pikárec jsem prošel bývalým areálem JZD Moravan, mrkl na krávy, krávy mrkly na mne a v dáli už na mne čekal další zvířecí kopec. Ve sbírce už nějaké ptačí kopce mám a dnes padla Kosova hora, trčící až do výšky 594 metrů nad moře. Výhled z kopce neexistuje, ale našel jsem vrcholovou tyčku a vyplašil zajíce. Po cestě zpět jsem nefotil neb jsem skákal o 107 a taky mi umírala baterie na mobilu.

Po 17km trajdání jsem si vzpomněl, že v náprsní kapse nosím vzorek od mámy. Nebojte se, žádný svinstva halucinogení. Máma na panelákovém balkonu vypěstovala chilli papričky (a asi je zalévala kyselinou sírovou). Dal jsem si tedy do polévky, otřel si vedle oka. Naštěstí vedle, protože pálilo to hodinu fest. No a pak jsem šel na toaletu a za chvíli mi shořely trenky zepředu. Au ! 🙂 furt se něco děje.

GPS: 49.4449792N, 16.1292158E