Velkou výhodou mého kopcokoníčka na území ČR je, že si mohu udělat radost a protáhnout tělo, i když mám jen pár volných pikosekund. Tedy do doby, než nám zakážou vycházet.
Hle – Holubí Zhoř – to je název ptačí, ale k radosti by to chtělo i nějaký ten vrchol. Ano ! Nad vsí je pole. U pole les. A v lese nejen srnky a prasata, ale i vrchol. Vrchol zvířecího typu.
Počátkem týdne jsem zdolal Koní horu a dnes k tomu přilepil Koní vrch. Mám tedy dvojkoňku a ta dnešní sahá do výšky 526 metrů nad mořem. Pro milovníky čísel – oba vrcholy mají ve svém číselném údaji dvojku, pětku a šestku (Koní hora má 652).
Na vrcholu je plno vykopaných děr se zbytky kamenného opevnění (asi se zde zakopal odvážný voják) a vrcholová tyčka je obrostlá zeleným nesmyslem, který umí píchat a lepit se na kalhoty.
Konihor nad Holubozhoří zdolááááán ! Já jedu dál.
GPS: 49.2853303N, 16.1431253E
si zhoř sám 
to je vrchol 
a toto lůžko zvířete 
samý ďolíček u vrcholu 
zelený a píchavý 
vrcholová tyčka 
detail 
a zpět k autu 
