Koní hora – na skok mezi prací a prací

Ráno jsem dřel jak otrok, oběd jsem vynechal a před 15h jsem pochopil, že buď hodím věci pracovní do auta a pojedu směrem k domovu II nebo se zblázním prací. V psychiatrické léčebně jsem již byl (a je to již dávno) podívat za moji příbuznou (je zdravotní nadsestra), nelíbilo se mi tam a tak jsem se vydal raději provětrat tělo na další ze zvířecích kopců.

Kopec Koní hora jsem o víkendu objevil náhodným průzkumem nebezejmenných vrcholů v mapě a dnes se hodil, byl to kopec, který se teoreticky dal zvládnout před setměním. Auto jsem zapíchl do sněhové hroudy u obecního rybníka Obecník v obci Ořechov, hodil na záda batůžek s drahocennostmi a vstoupil do sněhové nadílky. Na nohou boty, které vykazují minimalizovanou adhezi, na těle kalhoty amerického dělnictva a v těle chuť se projít. Překonávat příkopy se mi dařilo skluzem či pádem, z lesácké chajdy na mne psa neposlali a tak jsem ještě před západem slunce dosáhl nadmořské výšky 652 metrů a osedlal Koní horu. Vrcholové partie jsou mimo zimu zarostlé vysokou trávou a v zimě se tak člověk boří nejen do sněhu, ale i do ležící trávy. K vozu u rybníka jsem se stihl vrátit za setmění a mazal jsem na chajdu.

GPS: 49.3572447N, 16.1565078E