V neděli jsem se rozhodl, že nebudu zdolávat žádnou horu se zvířecím názvem, do plánů se prokousal můj kdysi top koníček – lov ryb na zahnutý železný drátek. Večer jsem nestihl nachystat zhola nic a ráno to taky chvíli vypadalo, že nebudu mít na co chytat. Ukrutných 22 minut před odjezdem jsem začal vařit těsto z tajné krupice, ale stále mi připadalo, že tomu něco chybí …… takový ten trešníček na patnáctipatrovém dortu. Vždy jsem byl inovátor a hledač nových cest a tak jsem v minulosti do těsta přidal krmivo pro rybičky (sušený plankton), kaviár, pudink a další atraktivní i neatraktivní složky. Co přidat dnes ? Najednou se nebe rozestoupilo a nápad byl tu. Do úst jsem si dal dvě lžičky medu a dvě lžičky jsem uložil do skleničky od kaviáru (no – jmenuje se to kaviár, ale hodně nepravý, jsou to jikry huňáčka severního) a tajný namáčecí dip byl na světě.
Před 8h jsem dorazil na vodní nádrž, oděn do několik vrstev prémiové outdoor značky CDD (Co Dům Dal) a mohl bych konkurovat kdejakému houmlessovi. Navrtal jsem dvě díry vrtákem, pobrodil se sněhovou břečkou na povrchu ledu (na teploměru mínus 8) a usedl na sesli. První ponor chobotničky a co vám budu nalhávat, byl tam ! Pstruh první, pstruh jedlý – nedělní. Další kousky jsem ulovil na těsto konzistence více podobné kaši než pevné hmotě, ale na funkci to vliv nemělo. V této části zápisu vyložím karty. Platí sice, že když užiješ jako kouzelnou přísadu Doležalův med, tak máš na háčku pstruha hned. Ale on ten med také v tom mrazu ztratil tekutost, namočení do něj nebylo možné a řezat z něj kostičky se mi nechtělo. Navíc ….. co bych dělal s přívěsným vozíkem plným pstruhů ? Všeho s mírou !
Cpou se nejen pstruzi na nedaleké vodní nádrži, ale i moji ptáci na krmítku. Tedy v čase když není zcela pod sněhem a nebo není vyklizeno myšákem. Nálety ptáků se koncentrují na pár minut dne a sýkorky lapnou slunečnici/lojovou granuli a mizí do zbytku lesa. Lojová koule z Penny marketu možná přežije celou zimu a pak ji sbalím a půjdeme na reklamační oddělení Penny 🙂
Zprávy z budky. Za ranního rozbřesku frnk ven, za setmění dovnitř, rozbalit péřový spacák, udělat očistu a načechrat a spát. Podle obyvatele boudy by se daly kalibrovat digitálky.
Zima je taky fajn, vše plyne pomaleji, člověk si váží tepla. Snad zítra nastartuji bo nejen ptákoviny patří do mého života. Kupředu levá ! zvedat HDP třeba !