Za pár týdnů vánoce a tak uznávám …… léto je za námi. Ochladilo se, brouci a hmyz se tolik nepoflakují a ptáci nepohrdnou krmením. Vypozoroval jsem, že jejich aktivita je vždy koncentrována do pár minut. V tomto krátkém období létají do krmelce jeden za druhým a často si i vyhrožují pohledem a jeden druhému chce dát čelo (pardon: zobák).
V prvním týdnu měsíce listopadu jsem nasypal a …… nic. Ani zob, totální ignorace. Utekl týden a najednou během pár hodin se kluci a holky opeření ukázali v jiném světle. Rychlostní soutěž se jim povedla a já ani nevím, kdo mi to vyzobal (asi klasika – sejkory). Další sypání již bylo o něčem jiném a ptáci začali navštěvovat GrandBírdPupp restaurant pravidelně (když nepršelo).
Přišlo to jako blesk z čistého nebe, do krmítka si vlnkovitým letem doplachtila sýkora modřinka. Mám tedy uloven beze zbraně další druh. Oslavte to se mnou a dejte si třeba křupky nebo slunečnici (do lojových kuliček vás nenutím).
Nyní se s vámi podělím o moji velkou radost. Obchodní cestující Albert Sejkora se na zimu usadil a přijal nabídku k přezimování v penzionu „U čtyřech špačků“. Jak se začne stmívat, tak přiletí a ráno zase ještě před rozedněním zmizí. Chvíli jsem přemýšlel, zda mu ubytko nějak nezateplit, nezatěsnit, nevystlat. Ale bylo by to riziko, možná by ho to vylekalo či urazilo. Především si říkám, že pokud by se mu budka na zimování nezdála, tak do toho „neleze“. Ona asi ta kamera taky trošku hřeje (což se pozná až vše zamrzne zda to utáhne jeho bejvák).
Ptáci mi dělají radost a dost !
Sýkora modřinka a koňadra
Koňadra v boudě
Krmítko funguje
