Dlouho jsem měl za to, že nejvyšším vrcholem Dolnomoravského úvalu je kopec Staré hory, který jsem zdolal jako jeden z mých prvních. Dodnes si pamatuji, že to bylo cestou z Vídně, bylo to 6.1.2020 a mimo výhledů do zimujícího vinohradu nebyl kopec ničím výjimečný. Poté jsem uvěřil neověřeným informacím a přijal, že nejvyšším kopcem Dolnomoravského úvalu se stal Žerotín s výškou 322 m n. m. Zdolal jsem ho a ……… on nepatří pod DM úval :-)))). Tak si počtěte o zdolávačce.
Celý den jsem jel jak pila a pak si řekl …. dost ! a jel jsem. Předpověď yr.no slibovala polojasno, což mne potěšilo. Čím blíže jsem byl cíli, tím víc jsem chápal, že yr.no umí teplotu/déšť/vítr, ale mlhu rozhodně ne. Představa jít na placatý kopec mlhou mne netěšila, ale já vám to prozradím na začátku – bylo to magické.
Pod kopcem jsem pohlédl na displej navigace, zjistil si směr k vrcholu a při tomto úkonu zaregistroval plno zajímavých symbolů v okolí kopce. Na vrchol jsem se prosekával mlhou a najednou …… z mlhy vyskočil vrcholový kříž. Slušelo mu to. Pokochal jsem se a v okolí našel další kříž. Ten druhý byl menší, schovaný pod stromy, ale taky kouzelný. Najít kapličku v mlze se také podařilo a já se mohl zamyslet: “ VŠEHO DO ČASU, PÁN BŮH NAVĚKY“.
Vrcholové partie, jak jsem zjistil z cedule, jsou jediná šípáková doubrava v Bílých Karpatech (doposud jsem sotva tušil co je doubrava) a také jsem zde našel putovní malovaný kámen.
Nebylo to ale vše co mne potkalo. Velkou část výletu jsem zasvětil promočení tenisek (je na čase přezout na podzimní) a putování za oskerušemi. Jeřáb oskeruše je hezký strom a prý jako sólista dorůstá 15m a v lese až 30m, dožívá se až 500 let. Je to strom ovocný a kdo chce vědět jak vypadá plod, k čemu se využívá, ten ať si přečte wiki. Já vám jen prozradím, že jsem plod tohoto stromu potkal dříve, než strom samotný. Vstoupil do mne po prodělání destilace jako pálenka – oskerušovice (dělá ji Jelínek Vizovice, ale dal jsem si za úkol sehnat nějakou domácí). Plodností je to trvalka, strom starý 300 let stále plodí až 1 tunu ovoce. Klobouk dolů! A zde link na komplexní publikaci.
Po zdolání kopce jsem netušil, že se moje cesta stane putováním za oskerušemi a už vůbec jsem si nedokázal představit jak jim to bude slušet v mlze. Než padla tma, tak jsem si prohlédl oskeruši: Karlovu, neznámého nositele a Adamcovu. Do knihy rekordů se dostala Adamcova oskeruše s parametry: obvod kmene: 458 cm, stáří asi: 400 let, výška koruny: 11 m, šířka koruny: 18 m. Cestu mi zpříjemnila zastávka u Hotařské búdy a zde konané akce musí být úžasné.
Co závěrem:
mlha čarovala a jsem moc rád, že třetí edice Lexikonu stanovila nejvyšším bodem DMú vrchol Žerotín. Do této oblasti se ještě vrátím, projdu si stezku celou, ochutnám víno a přenocuji. Myslím, že jsem našel i místo na sraz CZ/SK kopečkářů.
GPS: 48.8623817N, 17.3267489E
Nuž áno, oskerušovica, to je nektár. Predpokladám, že môj dvorný dodávateľ už čoskoro vypáli a doručí.
Naštěstí jsem zapřisáhlý abstinent ! …… již několik hodin