Dnes jsem si řekl …… „pojedeš maximálně do Pr …… “ a tak jsem jel. Do Prčic. Neboť: mne láká velice, pochod Praha-Prčice. A především se stal mým cílem kopec Javorová skála, nejvyšší bod Vlašimské pahorkatiny, sahající až do výšky 723 m n. m.
První STOPka byla stanice „Pivovar Vítek z Prčice“, zde jsem si koupil jednu desítku a jednu dvanáctku a za slunečního svitu jsem zamířil okolo veleznámého rybníka do neznámé vesnice s prapodivným názvem, který mi připomíná zkratku OÚNZ (Okresní Ústav Národního Zdraví). Vesnice se jmenuje Ounuz. A jak se jmenuje rybník ? Moje babička s dědou písničku o tomto rybníku zažili jako hit (ale to se mu ještě neříkalo hit a ani šlágr) a já se ji ještě učil na základce. Moje pěvecké umění jsem tutlal seč to šlo již na té základce, nechtěl jsem učitelce doživotně rozladit zvukovody. Ale v případě tohoto „hitu“ jsem zpíval/huhlal a dnes již vím, že mylně …..“už se ten Talííííííínskej rybník nahááááánííííííí“. Věru chyba ! žádnej Talínskej, ale Táááááálinskej.
V pidivísce Ounuz, kde roku 2011 bydlelo 8 lidí jsem se pokochal pohledem na staré domečky, mechem obrostlé střechy. Natáčela se zde Pyšná princezna a Honza málem králem. Pak se karta obrátila a pohledem na mne se kochali oslové.
Na Javorovou skálu přes poštovnu ze Sněžky ? ANO ! Když rušili starou poštovnu na Sněžce neb se chystala stavba poštovní moderny (Anežky), tak se našel jeden člověk a ten ji rozebral a následně složil (byla složena dokonce 2x). Čest truhláři Milanu Pechovi z Prčice.
Pod sjezdovkou Monínec jsem obdivoval hory sněhu, ale cílem dne nebyla hora, ale kopec a tak jsem šlapal dál. Vrcholu jsem dosáhl v rekordním čase (ostatně jako vždy) a na vrcholu jsem našel vysílač (ostatně jako často). Marně jsem hledal nějakou hezkou ceduli, pomníček a vrcholovou tyčku jsem nalezl až po plazení se po pletivu. Byla tam ! V areálu vysílače.
Cestu zpět jsem dal okolo „expionýrského tábora“ a zde přežívají staré/nemoderní stereotypy. Záchody i sprchy mají rozdělené na „pro kluky“ a „pro holky“. Tvor s devadesátým druhým gendrtypem, ten/ta/to aby se pochcal/a/o. Ale jo 🙂
A jelo se na horu numero duo tohoto dne.
GPS: 49.5431047N, 14.5023100E
do Prčic 
do pivovaru 
na zelený střechy 
OUNUZ 
čumí, čumím, čumíme 
k postovně a uvažte …… ze Sněžky 
ski areál – vrcholová partie – vystupovat ! 
poštovna 
jak perníková chajda 
komu čest ? Milanu Pechovi ! 
kopce sněhu 
vysílač na vrcholu kopce 
vysílač za stromem 
vysílač na ostnatým drátem 
vrcholová tyč v zapovězeném pásmu 
tak pá 
pro holky – pro kluky 
v lajně chatičky 
něco k pousmání
