Není a zde nebude!
Sice jsem lapl chřipku, převrátil se mi svět a….. no dobrá, nebudu to nafukovat. Bolí tělo, hlava, sem tam smrk&smrk a v noci jsem málem vrhl do dáli jak Fibingerová.
Je to trapný, chytit prachobyčejnou chřipku, rok co rok, jak mávátko do průvodu. Jedu na 50% a těším se do hor. Už to se mnou cuká. Jedeme?
A písní dnes neoslavíme jen Světový den kuchařů, ale i Den stromů. Píseň nebude v rytmu dub dub dub tuc.
Hey – hudbo hrej.
Želám skoré uzdravenie a rýchly návrat do hôr. Aj sebe.
Ahoj. Musím přiznat, že ta žaludeční nevolnost byla lehce vyprovokovaná (uzená žebra, bonboniera, rum, kafe a do toho startující chřipka….. asi byl zkažený ten rum, byly to jen dva dětské panáky).
Možná již o víkendu na tomto blogu rozvedu pojednání závažně-geomorfologické a bude asi nutné přizvat experty. Těš se! narazil jsem na otazníky.