Cestou na byznys trip neboli služební cestu neboli za hoknou za štatl, kam už bych kamenem asi nedohodil (ale jo, dohodil …… kdybych chtěl, tak jo), jsem se vydal neluxusní limuzínou s průstřelnými okny. Silnice skoro prázdné, kdo by taky jezdil v době, kdy civilizace jde do finále. Všichni spí a odpočívají na další život. No jo, co už. Nejsem plánovitý a nevážím si dalšího života. Dám si tedy kopec, ze kterého se na mne poslední roky dívá rozhledna s hotelem. Už podle názvu Ještěd, jste vy bystří uhodli, že tím kopcem je Ještěd. Vrchol dosahuje 12m nad litr a je to nejvyšší kopec Ještědsko-kozákovského hřbetu, patřícího do Krkonošské oblasti.
Na výstup a sestup jsem měl jen cca 90 minut a tak jsem cestou nahoru provětral svalstvo a cestou dolů si naklepal loket a prdel (ano, jo, fakt i zadek). Při výstupu jsem viděl dílo architekta Hubáčka a tuto horu si dám někdy v noci, nejlépe v zimě (bez lidí).
Na vrcholu můžete uzřít Rohanský kámen (to je ten žulový blok s hromosvodem), sochu Dítě z Marsu (bronzový chlapeček s uříznutou chloubou), rozhlednu s restaurací a hotelem (v době mé návštěvy zamachlovaná) a výškový bod s tyčkou (u něj je blízko dřevěný kříž a budova cílové stanice lanovky).
Z vrcholu jsou vidět skalky na kterých sem tam lezou skálolezci (budoucí horolezci). Hned pod silnicí u vysílače je skalní útvar Krejčík a dále po cestě u Vířivých kamenů narazíte na skalní věž Pudl, Monte Rosa, Malý Matterhorn a další a další skalky. Fajn místo.
Finále jsem dal u Kříže lesníka Dvořáka, kterého ranila mrtvice 8.prosince (pokud dobře počítám, bylo to roku 1969) když lesáci připravovali vánoční stromky.
Medvěda jsem nepotkal, medvěda jsem vypil.
Na počest: https://www.michalzhor.cz/2019/07/27/vcera-bylo-vcera-dnes-je-dnes/
GPS: 50.7326181N, 14.9850481E
