Po ránu jsem odhrnul kus práce, koukl se na stěnu směrem k hodinám a nic. Na stěně totiž hodiny nemám. Nenosím je ani na ruce, nejsem zdobný a tak se ráno vzbudím bez budíku, usnu bez hodin a bez prášků na spaní. Když jsem ráno vytažen z postele sluncem, tak to je zážitek (pozn.: docent Chocholoušek by komentoval slovy, že se k tomu dochází jednou ….. dvakrát za 10 let).
Babička a tedy i děda (jojo, v té době byl rozvod na úrovni žhářství) měli hodiny s kukačkou a z hodin visely dolů kovové šišky. Se šiškami jsem si hrál chvíli, celkem nuda a hlavně brzy přišel zákaz. Tudíž jsem sledoval kukačku a časem jsem se naučil pohnout časem a kukačka kukala, jak já jsem „pískal“.
U babičky jsem také poznal co je to žiletka. Dodnes si pamatuji to překvapení mého ukazováčku. Au!
Zpět k hodinám. Do názvu se dnes hodila ke kukačkám babička a pro rovnováhu světa přidávám skladbu Dědečkovy hodiny a My Grandfather´s Clock. Skladba vznikla v roce 1876, složil ji amík Henry Clay Work. Hodiny k dědečkovi patřily – od jeho narození (datum hodin pořízení) až do jeho smrti v 90 letech. Nebyly to hodiny nástěnné, bylo to hodiny „jak kráva“, stojící na podlaze.
První skladba je od skupiny Krajánci, kteří se jmenovali Taxmeni, ale holt v době zápasu Východ:Západ, se museli na čas přejmenovat. Druhá je v polštině (haha).
https://m.youtube.com/watch?v=ee-IiTeg1j8
O kukačkách zpívá taky Ivan Mládek