Z pracovního pobytu jsem už neměl náladu na pohyb, ale po pár desítkách kilometrů jsem si řekl: „dnes nebo někdy“. Vyhrálo „dnes“ a tak jsem sjel z dálnice k nejvyššímu bodu Moravské brány, spadající pod Západní Vněkarpatské sníženiny, kopci s názvem Lučická stráž, trčícímu do 339 m.n.m. EDIT: po druhé edici zeměpisného lexikonu se posunuly hranice celků a nejvyšším vrcholem Moravské brány se stal kopec Stráže (341 m n. m.)
Již při parkování nelze věřit mapě a zaparkovat se dá až o pár set metrů níže a přístupová cesta namalovaná v mapě neexistuje. Musí se jít stromořadím ovocných stromů (ale fakt nevím co to je za stromy, to poznám až podle plodu). Z dálky se vám zdá, že vrchol je jasně definován železnou věží se satelity. Mýlka ! Od věže se musíte dát přes stromořadí do pole a zde naleznete vrcholovou tyčku. Já měl štěstí, že je březen, že bylo vše suché a tak jsem došel k cíli bez bláta a zničení úrody. Slunce zapadlo a já zapadl do káry a směr kancl.
Pro ostatní tedy doporučení: tento kopec nezdolávejte za deště/mokra a pouze v době „zemědělského“ klidu (takže zima ideál). K vysílači se vydejte cestou z obce Bělotín.
Čtyři vrcholy za den za mnou ! Horám zdar ! Nazdar !!!
GPS: 49.6021217N, 17.8257078E
