Když jsem si jednou pronajal letadlo (jsa skromný jen takový menší bójing, říkali mu Čmelák), tak jsem viděl Brno z ptačího pohledu. Krása. Dnes letadla padají, já si řekl …… uklidníme se, strejdo. Prahu jsem tedy nakonec viděl z nejvyššího bodu – z vysílače na Žižkově. Po věži lezou mimina (být umělec je fakt dřina), v restauraci OBLACA (ve výšce 66m) vám dají pokrmy i tekutiny s nadmořskou přirážkou a můžete se jít podívat i na obsérvatoř ve výšce 93m (když si zaplatíte dalších 250Kč/persóna …… což není málo, ale ve světě je to přitažený ještě víc). Koukl jsem se na Prahu za světla, za tmy a koupil si marihuanové pivo. Kdo by si chtěl koupit marihuanové pivo, tak mi pošlete 40kč a ušetříte 40kč a já vydělám 40kč (fuj).
Muzeum miniatur bylo fakt dobré. Některým lidem se zdá, že je tam toho málo. Ale je to mini a tak nečekejte hangár. Kdo bude remcat, dostane bramboru, nožík a udělá sošku lučního koníka. Pak může prudit.
Druhý den jsem si střihl K.J.Erbena s Kyticí v Národním. Klasika pod taktovkou skupiny SKUTR s Janžurkou, Němcem a dalšími profíky. Při potlesku jsem plakal. Stárnu.