Po Makedonii, která mi učarovala, jsem se přesunul do Albánie. Místy bordel balkánský, letoviska a díry v silnicích. Když díry zmizí, zmizí i silnice, dojedete na pláž a tam …… žádné paneláky, hotely. Jen bunkry (jeden předělaný na „bufet“), sem tam lehátka pro zlatý prciny, molo které zažilo válečné operace a všude pes, pes, pes. EDIT: až nyní jsem zjistil při pivu, že pláž na té špici se jmenuje Bunker Beach 🙂
Dítka milují moře, já vždy v přeplněném Chorvatsku trpěl. Také mne uráželo, že často musím přežít ty jejich ojeby (kdy cena neodpovídá vůbec nabízenému, jídlo nuda a zmrzlina rok od roku menší) a pohrdají zákazníkem (fakt ovce přímořská, jen ji oholit). Poslední pobyt ukončil jeden ubytovatel, který preferoval německé duchny a tak sorry. Ctím heslo „naš kvart, naša pravila“ a tak nazdar pane Thomas. Nazdar i Nasrat.
Místní moře mimo letoviska je pro mne snesitelné. Neplave v něm tuna hoven jako v přeplněném Chorvatsku, kde když vylezu z vody, tak lepím a hlavně .…. já hovnosliz fakt poznám. Toto téma jsem nesměl příliš otevírat v čase dovolených se známými, ale uvažte ……. viděli jste septik ? čističku ? kanalizaci ? hovnocuc ? Co moře jednou schvátí……..
Albánci u moře si z turisty nesednou na prdel, jsou zvyklí na Italy, parlují tedy italsky, jsou v pohodě, přátelští, ale nevnucují se. Před chvílí jsem zažil šťáru finančního úřadu za účasti policie na pobřežní bufet. Dvacet lidí v košilích a uniformách hrálo téměř přesilovku vůči hostům plážového bufetu. Kontrola hloubková, všichni hledali doklady o zaplacení u všech hostů pláže. Já za vše nakoupené doklady dostal a taky je fízlovi poskytl (férovej kluk, doklady mi už nevrátil). Úředníci zasedli celý bufet a kontrolovali o 109 (seděli a nudili se). Mohl jsem prásknout kluka cca 7 let starýho, který mi donesl kafe, že nemá zdravotní průkaz, rodiče ho nutí pracovat, podniká bez oprávnění. No jo, ale měl radost, že umí udělat kafe a ještě mu nevysvětlili, že ho bude stát chránit na každém kroku ….. aby se stal zaměstnancem státu (Nutná hra států zaměstnat co nejvíce lidí. Představte si co by se stalo, kdyby stát zaměstnal jen ty potřebné. Exploze) nebo dostat lidi do fabrik nadnárodních firem (ty umí s otroky jednat, že se jim to začne i líbit. Oni ví co otrok chce).
Takže dnes píseň o budoucnosti mladého jedince.
