Přístup na Rudoku (nej horu Kosova – s výškou 2658 m. n m.) podnikají většinou lidé směrem z Kosova. Já nechtěl zase přecházet hranice, odlet mám z Makedonie a tak výstup musel být uskutečněn z Makedonie. Tečka. Našel jsem si nejbližší vesnici (i tak byla fest daleko) a v té hledal místo na přespání. Představte si vesnici u které je na počátku vesnice zbořeniště přiléhající k úzké silničce do kopce. Ideální místo na přespání – něco jako když spíte u zastávky MHD. Celá vesnice měla svátek. Dokonce v cca 1 hodinu ráno přijeli chlapci a sdělovali, že zde se nesmí spát ….. proc ? ….. že jsou zde divoká zvířata, drsní psi. Když se spí, tak se spí. Nějak okolo páté hodiny začal hulákat tajtrlík z mešity – salam – salam – alejkum – alejkum – salam a mlééééékooooooo. Budíček bodl. Snídaně a do hor. Cesta tam galeje mimo pěšiny, v extrém sklonu, po šutrech, po trávě (cestou zpět jsem si prohlédl výškový profil trasy a to jsem viděl poprvé …… vypadalo to, jako že leze nahoru, prásk ….. spadnu o několik metrů a zase lezu nahoru). Vedro takové, že jsem měl na cestě spotřebu atakující 10 litrů, vrchol dosažen po kličkování mezi pasteveckými psi a po odšlápnutí 16km stále do kopce (výškové poklesy podobající se volnému pádu neberu jako odpočinkovou pasáž). Vrchol Rudoka 2658 m.n m. se podařilo zdolat a na vrcholu jsem si zachrápal v pozici ležícího turisty. Cesta zpět už uběhla v pohodě, dokonce se podařilo najít pěšinu co cestou nahoru neexistovala.
Poprvé po výstupu jsem se neumyl v potoku (on žádný dole nebyl) a jelo poprvé do ubytka penzionového typu. Ubytko super, majitel super, voda ale aktuálně netekla ….. prý o půlnoci poteče. Nevěřil jsem a smrděl si. Nekecal. Já nesmrděl.
A nyní už mne čeká jen Matka. Ahoj mámo. Ale toto je kaňon Matka s řekou Treska ….. a pak odlet ze Skopje. Nazdar, jdu se balit.
Ty bodláky jsou focené na Velkém Korabu 🙂
Po bližším ohledání a výslechu bodláku konstatuji: máš pravdu 🙂