Když se někdo vrátí z hor a má nějaký šrám, tak se to bere jako provozní opotřebení lidské schránky. Já zmizím do hor v úterý. Po návštěvě chirurgie jsem si stihl přivodit sadu rozličných inzultů na mém těle. Vrypy v epidermisu od ostrých železných drátů gabionových sítí, šrámy a podlitiny od uletujícího kamení získané při destrukci skály ultimativní palicí (přezdívám jí Ivan), spálená záda od slunečního svitu. Zda stehy drží uvidím za chvíli, ale snažím se fungovat jako devatenáctiprsťák. Každopádně již nyní je jisté, že pokud mne někdo v horách potká, tak si řekne „panečku, to je nemehlo …… ten musel hódně blbě spadnout“.
Bolí to bolí – jako by mne někdo zmlátil – basebalovou holí.
Haničko, našteluj si hlasivky a pěj !
