Dnes mne převálcovaly pracovní povinnosti, povinnosti nudné, povinnosti nutné. Počátkem týdne jsem cítil v levé tenisce, že si vytvořím skulinu pro útěk do hor. Ještě ráno to tak i vypadalo, sekal jsem úkoly jak pan Baťa cvičky, ale ……. nač to pitvat, došlo ke skluzu a tak bych musel nejen vše odřídit (to jde, zpíval bych si), ale neměl bych na dvě noci spánek (to jde, nač spát – když je ten život tak super). Navíc i páteční program se začal plnit víc než bych si přál. Tudíž jsem udělal manažerské rozhodnutí nad programem výletním …… stopnul ho. Chtěl jsem si dát vrchol Grauspitz, ale už bych se stal jen dostihovým koněm a neměl bych tu radost jako z vrcholů předchozích.
Takže z řeckého „splēn“ se dostáváme ke splínu, také trudomyslnosti, chandře, melancholii, stesku, sklíčenosti ducha, zádumčivosti, deprééézi …….
Jo a „spleen“ je anglicky také „slezina“. Rád jsem čtenáře „informačně oplodnil“
