Velký Choč jsem objevil opět při mých pracovních toulkách světem. Už cesta nocí na Slovensko byla divoká (a to nejen kvůli závějím všude okolo od hranic k cíli). Koupil jsem si vodu do ostřikovačů od firmy Carlson a pro jistotu do mínus 30°C. Od této firmy jsem si koupil jednou také výrobek „tekuté stěrače“. Oba výrobky fungují stejně = natáhnou vám na přední sklo mikrofilm, který funguje jako hustá mlha. Původně vůdce vozidla dumal, že jsou špatné gumičky u stěračů, ale po koupi noname vody u slovenské čerpací stanice začalo vše fungovat (ověřil jsem si, že je to opravdu tímto úžasným výrobkem, jehož výrobce asi kooperuje s fabrikou vyrábějící rakve, neboť tento výrobek nefungoval u žádného z aut se kterými se pohybujeme).
Po odběru vzorků jsem techniky poslal domů a sám (sice bez řidičáku, bez občanky, bez kreditek ……. ale s plnou nádrží, sněžnicemi a pár eury) se vydal do kopce. Snežnice jsem tentokrát využil na 100%. Výstup do sedla byl ve znamení kochání se a tréninku chození na sněžných raketách. V sedle přišla mlha, sníh se stal ultrahlubokým a cestou k vrcholu asi dlouho nikdo nešel. Po cestě jsem pochopil, že pod sněhem jsou schovány malé stromy a nahoře dokonce celé velké stromy. Pochopení situace bylo rychlé neb u stromu pod sněhem jest sníh poněkud řidší, pro 95kg méně únosný a tak jsem občas zajel do sněhu po kolena, po pás.
Vrchol se mi podařilo dosáhnout, orientační sloupek s cedulemi jsem nevyhrabal a namísto vrcholových 1611 m jsem stál ve výšce 1614-5m …… tudíž jsem měl pod sebou asi 3-4m sněhu. Fučelo, mlha, dokonce jsem občas slyšel hlasy a viděl v mlze pohybující se osoby. Cesta dolů byla ještě víc komická, protože jsem ztratil svoji původní stopu a šel více z „vostra“, takže sem tam jsem zajel po kolena, sem tam pokračoval parakotoulem. Kdyby mne někdo viděl, tak se popuká. V sedle jsem sundal nánosy sněhu, udělal ze sebe člověka a hopsáním kupředu dolů jsem se dostal až do hostince. Utratil jsem kus euroměny, dal si slovenské strapačky a mazal se západem slunce k domovu po silnici bez závějí.
Jeden z nej mikrozážitků počátku roku.
